Davide, v letošní sezóně pravidelně nastupuješ v CROSSDOCK Extralize. S týmem se vám zatím daří a na první místo ztrácíte jen bod. Jaké jsou to pro tebe zkušenosti?
Zkušenosti jsou to obrovské, oproti juniorským soutěžím je to velký skok a všechno je více technické, ale hlavně rychlejší a silovější.

Letos jsi vsítil také první extraligový gól, když se ti to podařilo ve třetím utkání proti Mladé Boleslavi. Vybavuješ si ještě tuto branku?
Jasně. Ten gól padl po buly, kdy ji Švarcík (Marek Švarc) vyhrál čistě na mě a mně už nezbývalo nic jiného než to trefit, a to se povedlo.

O víkendu jste se představili ve Svítkově, který jste jako první v letošním ročníku porazili. Co vám tento souboj ukázal?
Ukázal nám, že umíme hrát se zkušenějšími týmy. Vyhrávat velké zápasy. A hlavně, že jsme tým, který má v sobě bojovnost a chtíč.

Prohrávali jste už o dvě branky, ale nejprve jste ztrátu snížili na konci první třetiny, v závěru druhé jste pak vyrovnali a v prodloužení skóre otočili. Jak se za obratem ohlížíš?
V první třetině jsme dostali dva skoro stejné góly hned po buly. Svítkov byl v první třetině lepší a měli tam i samostatný únik, který naštěstí pro nás neproměnili. Na konci první třetiny jsme ale dali kontaktní gól, který nám velmi pomohl. Do druhé třetiny jsme skočili úplně jinak, začali jsme hrát to, co máme, tím se zlepšila hra. Svítkov neměl žádnou vyloženou šanci, a proto jsme vyrovnali na 2:2. Ve třetí třetině jsme měli zase obrovský tlak, ale bohužel jsme gól nedali. Na konci třetí třetiny jsme vybojovali faul. A do prodloužení jsme šli na přesilovku, kterou jsme konečně využili, a tím vyhráli zápas 3:2.

Současně hraješ také za juniory, ve kterých ses v letošní sezóně zatím objevil ve třech zápasech. Stíháš trénovat s oběma týmy, nebo jak to máš nastavené?
Trénuji pouze s A-týmem. S juniorkou chodím jen, když s A-týmem nehrajeme, jako třeba teď. Jinak zatím primárně hraji i trénuji v A-týmu.

V sobotu jsi po utkání za A-tým nastoupil ve Svítkově také v juniorské soutěži. Bylo náročné odehrát za sebou tyto dva zápasy? A stihl ses rychle adaptovat hře nejstarší mládežnické kategorie?
Bylo to náročné fyzicky, protože oba zápasy byly velmi běhavé a s A-týmem to bylo i silově náročné. První třetinu většinou mám méně střídání, takže to mi určitě také pomáhá. Zvládnout se to dá, ale kdybych byl na úplném pokraji sil, tak bych to trenérovi určitě řekl a nechal by mě odpočinout. Adaptovat se určitě stihnu, je to pro mě už jednodušší, protože jsou některé situace v menší rychlosti než v áčku.

V létě ses zúčastnil juniorského mistrovství světa v Žilině, kde jste s kategorií do 18 let vybojovali bronz. Jak na tento šampionát vzpomínáš?
Na tento šampionát vzpomínám pouze pozitivně. Sešla se skvělá parta. Zápasy byly náročné a všem nám to něco přineslo. Škoda byla pouze, že jsme nezískali zlato, protože ten tým na to měl. Byli jsme rádi i za bronz, protože každý kov se z MS počítá.

Příští rok se bude konat mistrovství světa hráčů do 20 let. Na kemp této reprezentace už jsi byl pozvaný na konci srpna. Co by pro tebe znamenalo se probojovat na tuto událost?
Znamenalo by to pro mě určitě zase nějakou zodpovědnost reprezentovat Česko. A týmu dát co nejvíc ze sebe. Čeká mě k tomu ale ještě dlouhá cesta a hodně práce.