Základní část tří extraligových týmů očima Josefa Kadaněho
Nadmíru úspěšně si v základní části extraligy vedli nejen hokejbalisté A–týmu HBC Plzeň. Z triumfu se v dlouhodobé soutěži radovali také starší a mladší dorostenci. Základní část tří plzeňských extraligových týmů zhodnotil předseda klubu a také trenéra mladšího dorostu Josefa Kadaněho.
Nejsledovanější je určitě extraligový A-tým. V základní části dominoval a vyhrál ji s pětibodovým náskokem před druhým Kladnem, takže dosavadní průběh sezony se Vám bude asi hodnotit dobře...
Doposud je sezona určitě povedená a přinejmenším po sportovní stránce je to nepopiratelný fakt. Asi by bylo dobré se ale vrátit do minulosti, kdy před dvěma lety mužstvo prožilo nejhorší sezonu od svého založení. Já si myslím, že to k tomu asi patří, že není možné v našem případě téměř patnáct let držet bez zaváhání špičkovou výkonnost. Vždyť jsme dosahovali vynikajících výsledků. Ať už to byla dvě vítězství v extralize, řada druhých a třetích míst anebo vítězství v Českém poháru či dvě druhá místa v Evropském poháru. Před dvěma lety to bylo poprvé, co jsme nehráli ani play-off a v posledním kole se strachovali, abychom nehráli baráž.
Ale loni nastal obrat k lepšímu a letošní rok to jen potvrzuje. A ten výsledek, vítězství v základní části je logickým odrazem celkové práce hráčů, trenéra a řady dalších lidí klubu.
Extraligový tým v základní části nebodoval pouze dvakrát, a to v jarní části v Mostě a Vlašimi. Lze to přičíst tomu, že zde zdaleka nebyl kompletní kádr?
Já nejsem příznivcem opakování výčtu toho, kdo v týmu chyběl. Mužstvo hrálo v takovém složení, v jakém hrálo a myslím, že i tak mohlo udělat lepší výsledky. Spíš než absence některých hráčů šlo o určité sebeuspokojení. Pokud se nepracuje na 100% tak není velká záruka úspěšného výsledku. Ale s tím se potýká každý tým a nejen v hokejbalové extralize.
Dají se pojmenovat důvody toho, že se plzeňskému týmu povedlo vyhrát základní část soutěže. Kdo na tom má největší zásluhy a co bylo největší sílou týmu?
Je tady kvalitní kádr. Rozdíl mezi týmem před dvěma lety a tím letošním je určitě ten, že letos mužstvo působí kompaktně, nejen na hřišti, ale i v kabině. Byť většina hráčů hrála před dvěma lety a hraje i teď. Ta sezona byla už vloni velmi slušná, tým byl třetí po základní části, ale na medaili nedosáhl. Zřejmě to byla určující motivace mužstva jít za tím výsledkem. A samozřejmě přišli hráči, kteří tu kvalitu mají. Navrátilci (Zeman, Juráček) loňští dorostenci (Slanec, Bezděk) a samozřejmě Petr Šulan, který je v týmu tentokrát od začátku sezony a Honza Pospíšil.
Vaší velkou devizou je i hokejbalová hala, kterou na Košutce máte. Dá se procentuelně vyjádřit, jaký ta má podíl na vašem triumfu? Pro plzeňské hráče to musí být oproti ostatním výhoda...
Je to výhoda, ale zatím žádný tým s halou extraligu nevyhrál.
I proto si nemyslím si, že hala je to nejzásadnější co tomu týmu pomáhá, že je to až taková obrovská výhoda, která nás automaticky řadí do role favoritů. Hráči samozřejmě na tom povrchu trénují, jsou na něj zvyklí. O to hůř se možná srovnávají s venkovními hřišti. Ale já jsem přesvědčený, že to mužstvo má takovou kvalitu a má v sobě takovou energii, že by se prosadilo i kdybychom halu neměli.
Na druhou stranu je určitě dobře, že tady hráči mají celkově vytvořené příjemné podmínky a že s nimi jsou spokojení.
Kromě A týmu si velmi zdatně vedly i mládežnické celky. Základní část ovládli i starší a mladší dorostenci HBC Plzeň...
Je to velký úspěch a vlastně jsme to ani nečekali. Až takové ambice jsme neměli. Kdybych měl před sezonou tipovat, který z týmů by mohl uspět v základní části, tak řeknu, že áčko, možná starší dorost. Ale u mladšího dorostu bych si to vůbec netroufl, protože ten kádr byl velmi úzký a řada hráčů přišla nově ze starších žáků. Takže tam je to asi největší překvapení. Ale neříkám to proto, že jsem u toho mužstva byl jako trenér.
Já osobně si hodně cením vítězství v základní části proto, že to má solidní vypovídací hodnotu dlouhodobé práce s týmem.
Na druhou stranu nechci přeceňovat tyhle výsledky u mládežnických kategorií. Pořád je pro nás směrodatnější vychovávat hráče s perspektivou úspěšného zapojení se do áčka.
Objevují se mezi dorostenci hráči, kteří mají tu perspektivu, že by se v budoucnu mohli stát platnými posilami pro A–tým?
Určitě tu některé talenty máme. Do áčka má nakročeno Michal Průcha. Ale! Vedle toho že má předpoklady musí na svém zlepšování pracovat ještě víc, protože já v Michalovi pořád vidím rezervy, i když to třeba nerad slyší. Potřebujeme aby byl komplexní hráč, na což má potenciál. A je tu další skupina hráčů. Ať už je to Petr Ondra, Lukáš Hofmeister nebo Pavel Henrich. U mladších dorostenců je to například Ondra Benedikt, který je velký srdcař a zároveň kvalitní hráč. Jsou tu samozřejmě další hráči, kteří se postupně mohou vypracovat v top hokejbalisty.
Dá se tedy říct, že klub HBC Plzeň se teď ubírá tím správným směrem?
Po mistrovství světa v Rattingenu v roce 2007 v jednom rozhovoru uvedl, že chci aby se klub ubíral jiným směrem než tehdejší lídr kladenská Habešovna, na kterou jsem tam byl dotazován, ale také třeba svého času Mladá Boleslav. Nám nejde primárně o poskládání špičkového A mužstva z hráčů celé republiky. Jde naopak o komplexní budování úspěšného klubu. Po všech stránkách. Mám na mysli pevnou organizační kostru klubu, zázemí, dobrou propagaci, komplexní a systémovou práci s mládeží a samozřejmé i špičkový A tým. Převážně však z vlastních odchovanců. To vše dohromady dává naději pro úspěšnou budoucnost tohoto klubu. A o to se tady s kolegy z vedení, trenéry ale i všemi zainteresovanými hráči, kteří to vidí stejně nebo podobně snažíme.
Doposud je sezona určitě povedená a přinejmenším po sportovní stránce je to nepopiratelný fakt. Asi by bylo dobré se ale vrátit do minulosti, kdy před dvěma lety mužstvo prožilo nejhorší sezonu od svého založení. Já si myslím, že to k tomu asi patří, že není možné v našem případě téměř patnáct let držet bez zaváhání špičkovou výkonnost. Vždyť jsme dosahovali vynikajících výsledků. Ať už to byla dvě vítězství v extralize, řada druhých a třetích míst anebo vítězství v Českém poháru či dvě druhá místa v Evropském poháru. Před dvěma lety to bylo poprvé, co jsme nehráli ani play-off a v posledním kole se strachovali, abychom nehráli baráž.
Ale loni nastal obrat k lepšímu a letošní rok to jen potvrzuje. A ten výsledek, vítězství v základní části je logickým odrazem celkové práce hráčů, trenéra a řady dalších lidí klubu.
Extraligový tým v základní části nebodoval pouze dvakrát, a to v jarní části v Mostě a Vlašimi. Lze to přičíst tomu, že zde zdaleka nebyl kompletní kádr?
Já nejsem příznivcem opakování výčtu toho, kdo v týmu chyběl. Mužstvo hrálo v takovém složení, v jakém hrálo a myslím, že i tak mohlo udělat lepší výsledky. Spíš než absence některých hráčů šlo o určité sebeuspokojení. Pokud se nepracuje na 100% tak není velká záruka úspěšného výsledku. Ale s tím se potýká každý tým a nejen v hokejbalové extralize.
Dají se pojmenovat důvody toho, že se plzeňskému týmu povedlo vyhrát základní část soutěže. Kdo na tom má největší zásluhy a co bylo největší sílou týmu?
Je tady kvalitní kádr. Rozdíl mezi týmem před dvěma lety a tím letošním je určitě ten, že letos mužstvo působí kompaktně, nejen na hřišti, ale i v kabině. Byť většina hráčů hrála před dvěma lety a hraje i teď. Ta sezona byla už vloni velmi slušná, tým byl třetí po základní části, ale na medaili nedosáhl. Zřejmě to byla určující motivace mužstva jít za tím výsledkem. A samozřejmě přišli hráči, kteří tu kvalitu mají. Navrátilci (Zeman, Juráček) loňští dorostenci (Slanec, Bezděk) a samozřejmě Petr Šulan, který je v týmu tentokrát od začátku sezony a Honza Pospíšil.
Vaší velkou devizou je i hokejbalová hala, kterou na Košutce máte. Dá se procentuelně vyjádřit, jaký ta má podíl na vašem triumfu? Pro plzeňské hráče to musí být oproti ostatním výhoda...
Je to výhoda, ale zatím žádný tým s halou extraligu nevyhrál.
I proto si nemyslím si, že hala je to nejzásadnější co tomu týmu pomáhá, že je to až taková obrovská výhoda, která nás automaticky řadí do role favoritů. Hráči samozřejmě na tom povrchu trénují, jsou na něj zvyklí. O to hůř se možná srovnávají s venkovními hřišti. Ale já jsem přesvědčený, že to mužstvo má takovou kvalitu a má v sobě takovou energii, že by se prosadilo i kdybychom halu neměli.
Na druhou stranu je určitě dobře, že tady hráči mají celkově vytvořené příjemné podmínky a že s nimi jsou spokojení.
Kromě A týmu si velmi zdatně vedly i mládežnické celky. Základní část ovládli i starší a mladší dorostenci HBC Plzeň...
Je to velký úspěch a vlastně jsme to ani nečekali. Až takové ambice jsme neměli. Kdybych měl před sezonou tipovat, který z týmů by mohl uspět v základní části, tak řeknu, že áčko, možná starší dorost. Ale u mladšího dorostu bych si to vůbec netroufl, protože ten kádr byl velmi úzký a řada hráčů přišla nově ze starších žáků. Takže tam je to asi největší překvapení. Ale neříkám to proto, že jsem u toho mužstva byl jako trenér.
Já osobně si hodně cením vítězství v základní části proto, že to má solidní vypovídací hodnotu dlouhodobé práce s týmem.
Na druhou stranu nechci přeceňovat tyhle výsledky u mládežnických kategorií. Pořád je pro nás směrodatnější vychovávat hráče s perspektivou úspěšného zapojení se do áčka.
Objevují se mezi dorostenci hráči, kteří mají tu perspektivu, že by se v budoucnu mohli stát platnými posilami pro A–tým?
Určitě tu některé talenty máme. Do áčka má nakročeno Michal Průcha. Ale! Vedle toho že má předpoklady musí na svém zlepšování pracovat ještě víc, protože já v Michalovi pořád vidím rezervy, i když to třeba nerad slyší. Potřebujeme aby byl komplexní hráč, na což má potenciál. A je tu další skupina hráčů. Ať už je to Petr Ondra, Lukáš Hofmeister nebo Pavel Henrich. U mladších dorostenců je to například Ondra Benedikt, který je velký srdcař a zároveň kvalitní hráč. Jsou tu samozřejmě další hráči, kteří se postupně mohou vypracovat v top hokejbalisty.
Dá se tedy říct, že klub HBC Plzeň se teď ubírá tím správným směrem?
Po mistrovství světa v Rattingenu v roce 2007 v jednom rozhovoru uvedl, že chci aby se klub ubíral jiným směrem než tehdejší lídr kladenská Habešovna, na kterou jsem tam byl dotazován, ale také třeba svého času Mladá Boleslav. Nám nejde primárně o poskládání špičkového A mužstva z hráčů celé republiky. Jde naopak o komplexní budování úspěšného klubu. Po všech stránkách. Mám na mysli pevnou organizační kostru klubu, zázemí, dobrou propagaci, komplexní a systémovou práci s mládeží a samozřejmé i špičkový A tým. Převážně však z vlastních odchovanců. To vše dohromady dává naději pro úspěšnou budoucnost tohoto klubu. A o to se tady s kolegy z vedení, trenéry ale i všemi zainteresovanými hráči, kteří to vidí stejně nebo podobně snažíme.
