Pane trenére, v Plzni jste letos druhou sezónu. První jste působil u B-týmu v první lize, poté jste se přesunul k A-týmu do naší nejvyšší hokejbalové soutěže. Jaké zkušenosti Vám zatím dalo působení v západních Čechách?
První rok u B-týmu práce s juniory v mužské soutěži a jejich zvykání na tuto soutěž. Letos v Extralize větší tlak na hráče, výsledky, hodně nových zkušeností, za které jsem rád, a hlavně je to práce ve velkém klubu.

Extraligový A-tým jste trénoval spolu s Michalem Edlem, který už byl u mužstva v minulé sezóně. Jak jste měli rozdělené role?
Michal je hlavní trenér a já asistent, ale tak to bylo asi jen na papíře, s Michalem jsme naladěni na stejné hokejbalové notě, a tak naše komunikace byla perfektní. Michal při zápasech má na starosti útočníky a já obránce.

V základní části jste se umístili na deváté pozici a sezóna tím pro vás skončila. Nejprve se nevyvíjela dobře a tým musel bojovat, aby se udržel v Extralize. Kdy podle Vás přišly zlomové momenty, že se mužstvo dostalo do takové situace?
To že jsme skončili na devátém místě je hezké, ale já osobně nejsem spokojen s průběhem sezóny… ten tým měl na víc. Prohráli jsme v podzimní části dost zápasů o branku, hráči hráli bez osobní a herní disciplíny, a tak to na hřišti podle toho vypadalo. Soupeř skoro vždy potrestal naši chybu a my naopak jsme se na branku hrozně nadřeli a pokud soupeř vedl, tak jsme těžko zápasy otáčeli. Samozřejmě za výsledky jsou zodpovědní trenéři a my se své zodpovědnosti za výsledky nezříkáme, jak se říká, jsme s hráči na jedné lodi, ale na podzim to tak nevypadalo.

Na jaře jste kromě prvního domácího utkání ostatní před svými fanoušky vyhráli a také tři body vybojovali na hřišti soupeřů. V čem vidíte příčiny zlepšení?
Jako zlom považuji, když při Pilsen Challenge přišel na střídačku po vzájemné dohodě Pepa Kadaně a pokračoval v jarní části. Není si třeba nic nalhávat, měli jsme po podzimní části 5 bodů a reálně nám hrozil sestup a muselo se tím něco udělat. Pepa dokáže na hráče vytvořit tlak a vyždímat z nich maximum. Změnili jsme tréninky a i způsob hry a bylo vidět, že to bylo ku prospěchu věci a hráči si rázem dokazovali, že hokejbal hrát umí.

V některých zápasech byl problém krátkého výpadku, kdy jste obdrželi rychlé góly a ztráta už se pak těžko doháněla. Jakým způsobem jste s hráči v takových situacích pracovali? Jaké má vůbec trenér v těchto případech možnosti?
S výpadky jsme se potáceli téměř celou sezónu. Dokázali jsme odehrát dobré utkání doma s Kertem jak v soutěži, tak v poháru s Ústím doma a bylo jich více, ale vždy prohra o branku. Na každého hráče platí něco jiného, ale u nás si myslím, že hráči musí být neustále pod tlakem. Samozřejmě jsme měli videa z těchto zápasů, kde se hráčům ukazovali chyby a následně jsme na tom pracovali v tréninku.

V sestavě A-týmu dostali šanci také dorostenci. Vy jste minulý rok dovedl reprezentaci hráčů do 16 let k titulu, letos jste hlavním trenérem reprezentace U18. Jak jste vnímal zapojení mladších hráčů?
Je hezké, že Kraus, Novák a Král dostali šanci nakouknout do Extraligy, ale ještě je čeká hodně práce a věřím, když na sobě budou pracovat, tak je brzy uvidíme v extraligovém dresu. To samé platí i pro juniory, zvláště Kopal nás mile překvapil s účinkováním v Extralize. Touto cestou chceme jít, zapojením mladých hráčů do A-týmu.

V rámci Českého poháru jste během letošní sezóny zamířili k souboji do Písku, kde jste klub dlouho vedl a pomohl k získání umělého povrchu. Jaké to pro Vás bylo zpestření?
Zpestření to bylo jen v tom, že jsem poprvé v sezóně nemusel cestovat autem k zápasu, ale jít pěšky (úsměv). Jako v každém zápase jsem chtěl uspět a postoupit dál.

V posledních sezónách se tým neprobojoval do play off, naopak v jarní části se snažil o udržení Extraligy. Co bude důležité v dalším ročníku, aby se to neopakovalo?
Chytit sezónu hned od začátku. Navázat na zápasy, které se nám povedli viz. v Letohradě nebo doma s Kladnem. Hráči si dokázali, že hokejbal umí, ale musí tomu sportu dát maximum. Pro všechny je ubíjející hrát každé jaro o záchranu a já pevně věřím, že letos to bylo naposled a budu pro to dělat maximum.