Petře, ve druhé lize se vám s plzeňským B-týmem podařilo obhájit titul. Jaká byla cesta k obhajobě nejcennějšího kovu?
Jak jsme úspěšně skončili minulou sezónu, tak jsme stejně skvěle vkročili do té nové. Tentokrát jsme ale byli suverénní a konzistentní po celou sezónu bez jakýchkoli výkyvů. To samozřejmě pomohlo i psychicky, všichni jsme si věřili do každého zápasu.

Minulý rok jste do play off postoupili ze čtvrtého místa, zatímco letos jste byli po základní části na čele tabulky. Šlo se z této pozice lépe do vyřazovacích bojů?
Po základní části se jede nanovo, takže na tom až tolik dle mého nezáleží. Samozřejmě jsme si ale byli vědomi série bez prohry a chtěli jsme to potvrdit i v play off.

Na úspěšnou základní části jste navázali v play off a v letošní sezóně jste ani jednou neprohráli. Kde se vzala taková forma?
Už od minulé mistrovské sezóny nám vítězná aura tak nějak zůstala a přetrvala v nás. Prostě jsme jenom pokračovali v nastolených pořádcích. Určitě také pomohlo, že jsme se scházeli v dostatečném počtu lidí po celý ročník. Skvěle nás pak opět doplňovali mladíci, díky kterým se naše hra zrychlila.

Byli jste hodně produktivní, když jste v základní části vsítili v průměru 7,63 branek za utkání, v play off 8,83. To jsou oproti ostatním týmům v regionu Čechy Západ odskočená čísla. Čím si takové výkony vysvětlujete?
Je to o hlavě a jsem rád, že jsme opět mohli vidět, jak chce každý hrát co nejvíce. Když pak v některých zápasech odskočíte v první třetině o několik branek, dostanete se do pohody a padá vám tam skoro všechno. Soupeř pak často psychicky i fyzicky odpadne, zatímco vy se snažíte být stále co nejvíce produktivní. Bylo ale i spoustu vyrovnaných zápasů, které jsme díky této pohodě dokázali přetavit v náš prospěch.

Ovládli jste několik statistik, a to i v počtu obdržených trestů. V základní části jste byli nejméně vylučovaným týmem. Kromě nejméně oslabení jste ale také hráli nejméně přesilových her. Co za tím stojí?
To, že nechceme být vylučovaní, si říkáme před každým zápasem. Zbytečně tím dáváte soupeři příležitost dostat se do zápasu. Takže ta disciplinovanost je samozřejmě klíč k úspěchu. Jak ale bylo zmíněno, některé zápasy byly jednoznačné a diktovali jsme v nich tempo, takže tam nebylo tolik emocí a hrálo se více v klidu.

Po vítězství v základní části jste se postupně v play off potkali s Taurusem, Třemošnou a dobřanským B-týmem. Jak rozdílné byly série s těmito týmy?
Taurus se v podstatě pouze zúčastnil. Vzhledem k tomu, v jaké sestavě tato utkání odehrál, bylo jasné, že žádné ambice na výhru nemají. Série s Třemošnou už byla zajímavější a daleko vyrovnanější. Určitě jim za předvedený výkon patří kredit. Finále s Dobřany pak bylo dle očekávání velmi náročné, ale šli jsme si za vítězstvím a obhajobou. Dobřanům bych ale určitě rád poděkoval za skvěle odehrané finále.

Podle výsledku bylo nejvyrovnanější první finálové utkání proti dobřanskému B-týmu, ve kterém jste v předposlední minutě základní hrací doby ztratili tříbrankový náskok a rozhodlo až prodloužení. Zároveň to byl jediný souboj play off, ve kterém jsi nenastoupil. Jak jsi to vnímal z takové pozice?
Držel jsem klukům palce, ale neměl jsem o nás pochyb. Bylo to jen malé zaváhání, udělali jsme to trochu napínavější, ale naši neporazitelnost to nemohlo ohrozit.

Jako kapitán jsi dovedl tým k druhému titulu v řadě. Jak bys na závěr shrnul letošní sezónu? Jaké momenty bys vyzdvihl?
Celá sezóna byla fantastická, každá výhra nám dodávala sebevědomí a díky tomu jsme dokázali dokončit základní část i play off bez jediné prohry, což je samozřejmě mimořádný úspěch. Chtěl bych všem moc poděkovat, byla to jízda.