Máte za sebou první utkání po téměř osmiměsíční pauze. Vybavíte si, jak dlouhá byla vaše předchozí nejdelší doba bez zápasů, například kvůli zranění?

Jaroslav Svoboda: Za celou svou kariéru jsem neměl nijak vážné zranění, déle než týden jsem nechyběl. Takže kromě předchozí pauzy jsem naštěstí nic takového nezažil.

Jan Miksan (dál dávej jen J.M.): Když jsem byl mladší, tak jsem si paradoxně při hokejbale zlomil zápěstí, z čeho vznikla pauza asi na měsíc a půl. Ale poslední delší pauza pro mě byla na 2 až 3 měsíce po nutné operaci nohy.

Pauza se nicméně netýkala hokejbalu kompletně. Již delší čas jste mohli trénovat, byť omezeně. Jaký byl návrat do tréninkového procesu, na co jste se zaměřovali? Jak dlouho vám zabralo si opět zvyknout na hokejbalový míček a hokejku?

J.S.: Na návratu bylo znát, že jsme hokejku delší dobu nedrželi, ale musím říct, že jsme se docela rychle dostali do normálního režimu a vrátili se ke standardnímu průběhu tréninku.

J.M.: Pro mě návrat do sportovního koloběhu zas tak složitý nebyl, protože jsem od Vánoc chodil běhat a čas od času jsem i tu hokejku vzal do ruky. Nicméně, když jsme se vrátili na hřiště, tak bylo na všech, včetně mě, vidět, že jsme si museli znovu zvykat. Z tohoto důvodu jsme se zaměřovali hodně na hru a celkově práci s hokejkou.

Vládní restrikce a omezení znamenaly poměrně dlouhou dobu individuální přípravu. Jak jste se s ní přes zimu popasovali? Bylo náročné trénovat bez vidiny zlepšení situace a návratu k hokejbalu?

J.S.: Po celou dobu pauzy jsem se snažil udržet co nejlepší kondici. Upřímně to bylo docela těžké, chodit si každý den trénovat a myslet si, že se asi na hřiště nějakou tu dobu ještě nedostaneme. Ale jako každý z týmu jsem se s tím musel popasovat a jsem plně připraven.

J.M.: Dal jsem si novoroční předsevzetí, že budu chodit denně běhat, což se mi dařilo dodržovat. Od té doby co jsme začali zase všichni společně trénovat, jsem od toho malinko upustil. Zároveň jsem se snažil i trochu zesílit celé tělo, takže mě osobně omezení moc neovlivnila. Trénovat bez vidiny návratu k zápasům je vždycky těžké, ale všichni jsme doufali, že se situace zlepší a dočkali jsme se.

Pojďme nyní k již zmíněnému zápasu. V neděli jste v Blovicích, z důvodu fotbalového utkání ve Štruncových sadech, přivítali silný tým juniorky Kert Parku. Jak zápas vypadal z vašeho pohledu? Jak jej hodnotíte?

J.S.: Osobně se mi zápas příliš nepovedl, takže jsem nepodal dobrý výkon. Jako tým si myslím že to nebylo tak hrozné. Na obou týmech bylo poznat ta dlouhá pauza, která nás omezovala například v lepší souhře.

J.M.: Dle mého názoru to byl průměrný zápas, bylo tam dost nepřesností z obou stran, ale zároveň se tam objevovali věci, které jsme měli natrénované už z doby před Covid pauzou. Samozřejmě, vždycky je co zlepšovat a to platí i pro nás. V zápase se mi podařilo vstřelit gól, takže to bych hodnotil určitě pozitivně.

Trenér Semera zmínil, že postupem času se ve hře začaly objevovat herní návyky. Zápas vám zároveň ukázal, na čem je třeba nadále pracovat. Na co byste se nyní měli zaměřit, aby hra byla lepší?

J.S.: Měli bychom zapracovat hlavně na komunikaci na hřišti, která nám bohužel docela chybí. Taky bychom mohli zapracovat na přesilovkách nebo rotacích.

J.M.: Jak zmínil Jára, měli bychom zapracovat hlavně na komunikaci, která nám na hřišti chybí. Já bych jen doplnil, že bychom měli zamakat ještě na střelbě a proměňování šancí, které jsme si schopni vytvořit.

Jaký je další program juniorského týmu, můžete prozradit, co vás čeká v následujících týdnech? Rozjíždí se také 1. liga, kde jste na podzim nastupovali za B-tým. Budete nastupovat za obě družstva?

J.S.: Čekají nás těžké zápasy za B tým, za který budeme v následujících týdnech nastupovat.

J.M.: V nejbližších týdnech nás čeká několik zápasů v 1. lize proti zkušeným týmům. My budeme chtít předvést co nejlepší výkony a vyhrát co nejvíc zápasů.

Na závěr jedna nepříliš dobrá zpráva, hokejbalová federace ISBHF oznámila, že v létě neuspořádá MS juniorů ve Švýcarsku. Oba jste bojovali o místo v týmu U19. Jak jste situaci vstřebali? Čekali jste toto rozhodnutí nebo jste doufali do poslední chvíle?

J.S.: Upřímně jsem doufal, že se MS uspořádá, abych se mohl probojovat do reprezentačního týmu a hrát MS.

J.M.: Rozhodnutí to pro mě moc překvapivé nebylo s ohledem na to, co se kolem nás děje. Každopádně jsem do poslední chvíle doufal, že se situace zlepší a já budu mít možnost dostat se do reprezentace a zahrát si na MS.

Jako o teoretické náhradě se mluví o organizaci náhradního šampionátu s upravenými věkovými kategoriemi. Myslíte, že v dohledné době budete mít šanci zabojovat o reprezentaci ČR na vrcholné hokejbalové akci?

J.S.: Doufám, že se taková šance naskytne a pokud ano, budu se snažit probojovat do finální nominace.

J.M.:Myslím si, že to je skvělý nápad, uspořádat náhradní turnaj. Kdyby k tomu došlo, porvu se o svoji šanci se do reprezentačního týmu dostat a zahrát si na takovém šampionátu.