Martin Kunzmann odchází na hostování do Grenchenu, kterému chce pomoci k trofejím
31. července 2020
Česká a speciálně plzeňská hokejbalová kolonie ve Švýcarsku se v příští sezóně rozroste o dalšího člena. Na hostování do týmu SHC Grenchen-Limpachtal odchází útočník Martin Kunzmann, který do země helvétského kříže odchází po pěti letech v kádru A-týmu.
Martine, v příští sezóně budeš oblékat dres Grenchenu? Kdy proběhl první kontakt se švýcarským týmem a kdy už bylo jasné, že do Grenchenu odejdeš?
Grenchen mne oslovil po únorovém turnaji Pilsen Challenge, kdy sme si poslali pár mailů. Žádná konkrétní nabídka to ještě nebyla. Ani jsem to tak v tu chvíli nebral. Potřeboval jsem vše zvážit a hlavně startovala jarní část extraligy, následovat mělo play-off. Byli sme motivovaní udělat letos výsledek, takže jsem se chtěl soustředit jen na hru. Když byla sezona anulovaná, začali jsme jednat. Transfer jsem podepisoval v červnu.
Odcházíš formou ročního hostování, tak jak je v klubu zvykem, ale předpokládám, že by sis zahraniční angažmá rád prodloužil jako ostatní bývalí spoluhráči, je tomu tak?
Nevím, co přijde za rok. Ani nad tím nepřemýšlím. Teď si chci naplno užít sezonu a být co nejvíc platný, to je nejdůležitější.
Do švýcarské soutěže z Plzně postupně odešli Adam Roušal, Michal Slanec, Jakub Kolařík a Jaroslav Pauer. Poslední jmenovaný navíc v současnosti za Grenchen nastupuje. Bylo jedním z lákadel také to, že si zahraješ opět se spoluhráčem, se kterým jsi získal zlatou medaili v kategorii staršího dorostu?
Upřímně, je to o dost snažší, protože nejdete úplně do neznáma. Jarda je výborný parťák i mimo hřiště, takže ano. Už teď mi pomáhá se spoustou věcí, škoda že mě to bude stát procenta z platu (smích).
Švýcarské kluby pomáhají hokejbalistům ze zahraničí najít práci, jak tomu bylo v tvém případě?
Grenchen a všichni kolem týmu se snaží připravit co nejlepší podmínky pro hráče z ciziny. Jsou ochotní a start Vám chtějí co nejvíc usnadnit. Jsem za to opravdu rád. Není to jen o práci, jsou to i úřady nebo ubytování.
Kdybys měl v krátkosti shrnout co od angažmá v Grenchenu a života ve Švýcarsku očekáváš a na co se těšíš, co by to bylo?
Životní zkušenost. Necháte tady úplně všechno a odjedete do světa hrát hokejbal. To je prostě nejvíc. Beru to jako příležitost, která už by nemusela přijít. Grenchenu chci určitě pomoct získávat trofeje, prosadit se a být důležitým článkem týmu. Švýcarsko je navíc nádherná země, takže chceme hodně cestovat.
Když nyní obrátíme list, co Ti ve Švýcarsku bude nejvíce chybět?
Přítelkyně a pes. Samozřejmě rodina, přátelé a prostředí. Kdybych ale věděl, že to doma nezvládneme, nejspíš nejedu. Jsem moc rád, že mě partnerka podporuje v tom splnit si sen. Na druhou stranu, návštěv už mam naplánováno dost, takže budu se všemi v kontaktu.
V plzeňském A-týmu jsi strávil včetně loňského anulovaného ročníku pět sezón. Jaké jsou tvé nejvýraznější vzpomínky na tuto etapu kariéry?
V Plzni hraji od žáků, takže vzpomínek je dost. Nejvíc je pro mě pořád titul z juniorky. V Áčku to byla skvělá jízda hned první sezonu, kde jsme vyhráli základní část. V hlavě mám i to, že jsem si za těch pět let nezahrál finále, i když tým na to byl. O důvod víc vrátit se a zažít to.
Co bys na závěr vzkázal tvým spoluhráčům a plzeňským fanouškům před startem dalšího ročníku?
Kluky budu sledovat na dálku a samozřejmě držím palce a přeju úspěchy. Doufám, že situace zůstane klidná a fanoušci budou moct chodit fandit. Přeci jen, hraje se úplně jinak před plnou halou!
