Začněme od léta. Do plzeňského kádru jste se oba vrátili letos před novou sezónou. Jak probíhala domluva s trenérem Kadaněm?
Adam Vágner: Týden před začátkem přípravy mi trenér oslovil, zdali bychom se mohli sejít a pobavit se o letošní sezóně. Každý jsme si k tomu řekli své a nechali si týden na rozmyšlenou. Před prvním tréninkem jsem se sešel s oběma trenéry a řekl své stanovisko.

Ondřej Kejř: Zavolal jsem trenérovi, že bych to chtěl ještě zkusit. Měl jsem velikou chuť opět hrát. Vyléčil jsem zranění, tak už nebyla překážka, která by mě omezovala. I trenér řekl, že to se mnou ještě naposledy zkusí. A tak jsem zpátky.

Ondřeji, Vy jste s týmem letní přípravu neabsolvoval. Připravoval jste se individuálně?
OK: Bohužel, letos mě příprava úplně minula. Šel jsem zostra rovnou do zápasů. A podle toho to taky vypadalo. No…zkrátka, byl jsem trapný!

Domácí výhrou nad ústeckou Elbou jste zakončili podzimní část. Jak byste ji s krátkým odstupem času zhodnotili?
AV: Z pohledu umístění v tabulce to nebylo špatné. Ovšem byly zápasy, ve kterých jsme nemuseli ztratit body. Nejvíc mě mrzí dva domácí zápasy bez vstřelených branek!

OK: Upřímně, druhé místo není špatné. Ale tenhle tým má rozhodně navíc. Ale to jsme úplně nepotvrdili. Takže moje hodnocení je takové rozporuplné.

Adame, vy jste v rozhovoru na začátku října říkal, že tým máte výborný, jen je zapotřebí, aby si vše sedlo, jak má. Stalo se tak potom?
AV: Sestava se z různých důvodů ještě pořád mění a přetváří. Do jarní části, si myslím, že se ustálí a budeme připraveni na boje o nejvyšší příčky. Tým na to rozhodně máme, je jen zapotřebí dát dohromady lajny tak, aby si spolu hráči rozuměli a vyhověli si - najít tu správnou kombinaci a chemii a naladit tým na nejdůležitější část sezóny.

Kde měl podle vás tým své silné stránky a kde naopak vidíte mezery a musíte přidat?
AV: Některé zápasy jsme dokázali otočit ve svůj prospěch, i když se pro nás nevyvíjely dobře, ale byly rovněž zápasy, ve kterých jsme hráli relativně dobře, ale nebyli jsme schopni vstřelit branku. Když už hrajeme nějaký systém, tak jej musíme dokázat hrát 45 minut a ne mít nějaké větší výkyvy - hlavně asi v koncentrovanosti. Hokejbal jako ostatní kolektivní sporty je hra chyb…je zapotřebí jich udělat méně než soupeř, na tom je zapotřebí pracovat.

OK: Musíme přidat úplně ve všem! Teda pokud chceme něco dokázat.

Oproti loňsku zvládáte lépe zápasy, které dojdou do prodloužení či do samostatných střílení. Zatímco loni jste tam většinou o ten bonusový bod přišli, letos ho vybojujete. Čím to podle vás může být?
AV: Loni jsem nehrál, tak nedokážu posoudit, ale je vidět, že máme velkou chuť i na konci náročného zápasu jej vyhrát a daří se nám to. Navíc funguje jako výborný žolík Průchyč (úsměv).

OK: Je to asi tím, že jsme také vyspěli a nebo jen štěstím. Zkrátka, zatím nám to vychází a za to jsme rádi. Lepší ale bude, když budeme zvládat zápasy v normální hrací době a vyhrajeme za tři body!

Adame, vy jste většinu zápasů podzimu nastupoval v obranné dvojici s Lukášem Hanušem. Jaká byla vaše spolupráce na hřišti a jak se Vám v závěru podzimu hrálo s prvním útokem Kunzmann-D. Ulč-Vobruba? Tohle spojení bylo poměrně produktivní a dokázali jste vstřelit důležité góly.
AV: S Hanym se mi hraje výborně, rozumíme si a dokážeme si vyhovět. Je dobře, že se klukům začalo dařit, věří si a proměňují šance. Já osobně jsem zvyklý na trochu jiný styl hry, potřebuji být více součástí hry, kluci si to vepředu většinou odehrají sami.

Ondřeji, po podzimu jste s šestnácti body (5+11) nejproduktivnějším hráčem plzeňského mužstva. Tato role Vám patřila i v mnoha předchozích sezónách. Cítíte se stále jako lídr týmu?
OK: Cítím hlavně odpovědnost za tým. A upřímně, je mi jedno kolik bodů mám nebo udělám. Pro mě je nejdůležitější týmový úspěch!

Před jarní částí je na programu zimní příprava. Přistupujete k ní vzhledem k vašemu věku jinak oproti předchozím rokům?
AV: Vzhledem k pracovnímu vytížení bude převážně individuální. Nemám s tím ale žádný problém, řekl bych, že čím jsem starší, tím lépe se dokážu sám připravit. Přeci jen už svoje tělo nějakou chvíli znám a vím, co potřebuje, na čem je zapotřebí zamakat. Bez tvrdé přípravy to každopádně nejde, dá se z ní těžit po zbytek sezony. Další důležitou součástí je podpora manželky s dětmi, bez nich by to nešlo, soucítí s mojí únavou a vytížením i přesto, že je to na jejich úkor a víc je teď „šidím“. A dávají mi větší prostor na regeneraci. Velké DÍKY vám!!!

OK: Ano, to přistupuji. Abych na jaře stíhal, musím trénovat dvakrát tolik! Ti mladí kluci jsou moc rychlí. No…čeká mě moc práce (úsměv).

S jakými cíli budete vstupovat do jarní fáze sezóny?
AV: Za mě osobně s těmi nejvyššími!

OK: Cíl je jasný. Zajistit si co nejlepší místo do play-off.

Na jaře to bude už 15 let, co jste s Plzní získali zatím její poslední titul. Co tehdejší tým zdobilo a jaké máte na tento úspěch vzpomínky?
AV: Nedokážu říci, co nás zdobilo. Odpověď je asi v již výše napsaných odpovědích. Danou sezonu jsme prostě byli nejlepší a zasloužili si titul nejvíc ze všech. Vzpomínky jsou to nejkrásnější, proto to hrajeme, vzpomínky vám nikdo nevezme!

OK: Už je to moc dlouho. Je na čase to změnit. Ten tehdejší tým? Úžasní hráči a super parta. Vzpomínám, to ano. Je na čase si to letos opět připomenout.

Extraliga je čím dál více atleticky pojatá, v Plzni jste navíc součástí hodně běhavého týmu. Spousta starších hráčů říká, že hokejbal je dnes úplně jiný sport. Zvládli jste se během let adaptovat? Museli jste nějak měnit svůj styl hry?
AV: Je to úplně jiný sport. Zbytečně moc atletický na můj vkus. Já preferuji kombinační, pohlednější hru, alespoň za mě. Nevím, jestli měním svůj styl…snažím se nějak přizpůsobit, abych nebyl jen do počtu. Ovšem, jestli to tak je, musí posoudit ti, co to sledují z tribuny.

OK: Máte pravdu, hokejbal je teď spíše atletika. Z toho důvodu i mizí ze hry krásné akce, což je veliká škoda. Ale trend už je takový, tak se musíme přizpůsobit. Já svoji hru neměnil, to už nemá cenu. (úsměv)

Závěrečný vzkaz kapitána Adama Vágnera:
Přeji všem fanouškům klidné a pohodové svátky a těším se na vás v jarní části sezony, kdy budeme potřebovat vaši ještě větší podporu, díky!