Sérii domácích zápasů jste začali vítězně, Hradec Králové jste porazili v samostatných stříleních 5:4. Jak se za utkáním ohlížíte?
Jak se to vezme. Pozitivní je, že jsme alespoň ten druhý bod získali, ale na druhou stranu dostat čtyři góly doma je dost a ještě k tomu, když jsme vedli asi dvakrát o dvě branky.

Do druhé třetiny jste vstoupili parádně, soupeře jste přehrávali a dokonce jste šli do dvoubrankového vedení. Nemrzí vás, že jste nakonec o ten jeden bod přišli?
Určitě, je to škoda, měli jsme si to pohlídat a uhrát do tříbodového vítezství.

Váš gól v nájezdech byl rozhodující. Věděl jste dopředu, co uděláte nebo radil Vám někdo, co by mohlo na hostujícího brankáře platit?
Nejprve jsem se zeptal Kráčiho, jestli mám tohle udělat a on mi řekl, že na zemi je rychlý, že by to nedělal. Tak jsem ještě zvažoval podobné zakončení, co přede mnou udělal Ondra Kejř, ale nechtěl jsem dělat to samé, tak jsem nakonec udělal kličku do forhendu.

Vy jste se vrátil k hokejbalu před letošní sezónou po dvou letech. Co Vás přimělo k návratu?
Mělo to víc důvodů. V první řadě pauza přišla hlavně kvůli stěhování do Prahy, rekonstruoval jsem byt, hodně jsem pracoval a neměl čas ani chuť dojíždět. Po roce jsem začal hrát alespoň středočeskou ligu za Rafany Praha a po čase mě začala chybět ta nejvyšší úroveň. Dalším důvodem určitě bylo, že kluci mě několikrát popichovali, ať se ještě vrátím, tak jsem to promyslel a nakonec jsem se rozhodl hrát opět v Plzni.

Zmínil jste, že jedním důvodem byla práce. Jak náročné je kombinovat tento sport s pracovními povinnostmi?
S prací je to určitě složité. Jelikož pracuji a bydlím v Praze, tak jsem schopen jezdit na trénink pouze v pátek. Jinak v týdnu trénuji a hraji v Praze.

Hrajete především v útoku, někdy ale také naskočíte na pozici obránce. Kde se cítíte lépe?
Hraju především, kde je potřeba, tak jsme s trenérem domluveni. Každý zápas je sestava odlišná, tak zatím tak nějak zalepuju mezery. Nemám problém s žádnou pozicí, ale osobně se cítím asi lépe v obraně.

Máte bohaté reprezentační zkušenosti, zúčastnil jste se mistrovství světa všech juniorských kategorií a s muži jste získal dva cenné kovy. Oblékl byste rád ještě někdy reprezentační dres?
Teď si ho můžu obléknout tak maximálně doma v šatně (smích). Upřímně za ty dva roky, co jsem nehrál extraligu, se hokejbal posunul úplně někam jinam, je to hrozně běhavé a začínají se prosazovat mladí agilní hráči. I když po návratu jsem musel rapidně zhubnout, tak stejně si nedokážu představit na tom velkém hřiště nahánět šedesátikilové kluky.

V sobotu přivítáte doma Most, který se v tabulce nachází u dna. Jistě ale do Plzně nepřijede jen na výlet a bude bojovat o každý bod. Jak se na něj připravujete?
Myslím si, že nijak zvlášť se připravovat nebudeme. Já jezdím až na páteční tréninky, takže uvidím v pátek, jestli něco proběhne. Každopádně nesmíme Most podcenit a hrát důsledněji vzadu než s Hradcem.