V pátek jste postoupili do semifinále. Jaké je tvé hodnocení celé série? V čem byl Hradec Králové nepříjemný?
Byla to až nečekaně náročná série. Abych řekl pravdu, myslel jsem si, že za stavu 2:0 jedeme sérii do Hradce ukončit. Ve třetím, nejhůře ve čtvrtém zápase. Hradec to ale nijak nevzdal, zaslouženě vyhrál dva zápasy a poslal sérii do pátého zápasu…

Pátý zápas byl velmi dramatický. Jak bys jej popsal s odstupem několika dní?
Chtěli jsme zápas co nejdřív rozhodnout, tlačili jsme se do branky, ale nemohli jsme dát gól. Zato Hradec skóroval hned z první přesilovky. Naštěstí jsme ale rychle vyrovnali, další gól ale nevstřelili. Zápas pak dospěl až do nájezdů. Tam se mohlo stát úplně všechno. Nakonec to pro nás dopadlo dobře a vyhráli jsme. Teprve podruhé v sezóně, ale v tu nejlepší dobu.

Už si nastínil, že jste nebyli v posledních zápasech příliš produktivní. To dokazuje drtivá střelecká převaha 44:19 z posledního duelu. Byl to postupem času hlavně souboj plzeňského útoku s brankářem Bryknerem?
Věděli jsme, že hradecký gólman chytá dobře, snažili jsme se na něj připravit na tréninku. V zápasech byl často na zemi v pokleku. Chtěli jsme tak mířit hlavně nahoru, bohužel se nám to příliš nedařilo a gólman měl naše střely pokryté.

Rozhodující samostatná střílení si otevřel zavěšením pod břevno. Trefil ses stejným způsobem jako při nájezdové loterii v Hradci v základní části. Věděl si od začátku, co budeš dělat?
Byl jsem se před nájezdem poradit za Kráčim, jestli si gólman bude pamatovat zakončení z Hradce, kdy jsem dal gól. Kráči mě upozornil na to, že zřejmě půjde chytat druhý gólman Biegl, který se rozcvičoval. Než jsem se rozběhl, tak jsem si ale všiml, že tomu tak není. Nakonec jsem se rozhodoval až ke konci. Gólman byl hodně zalezlý, měl lapačku dole, tak jsem to zkusil znovu a naštěstí to vyšlo.

Poslední zápas se odehrál před skvělou atmosférou, do haly zamířilo 301 diváků. Mělo to vliv na výkon, vyburcovalo to tým? Přeci jen i tobě se asi hraje lépe před takovou kulisou…
Určitě! Atmosféru si chválili všichni kluci v kabině, protože před takovou kulisou jsme dlouho nehráli. Fanoušci nás neustále hnali dál. Je to veliký rozdíl, těžko se to přesně popisuje, jsou tam větší emoce. Zkrátka když takhle duní hala, tak by se člověk na hřišti roztrhal.

Nyní vás čeká Kladno. Co se dá od soupeře očekávat? V čem mohou být rozdíly nebo naopak shodné znaky se sérií s Hradcem?
S Kladnem se v semifinálových sériích známe hodně dobře. Myslím si, že to bude o něco jiný hokejbal. Více atletický, nebude to tolik o tvrdých osobních soubojích, jako nyní s Hradcem.

Budou mít nějaký vliv zápasy ze základní části, kde jste Kladno dvakrát porazili a ztratili jediný bod?
Ne, to vůbec. Nijak bych se na základní část neohlížel. Zní to jako klišé, ale play-off je opravdu úplně jiná soutěž. Vždy se hraje úplně nadoraz, s vědomím, že každý další zápas může být prakticky poslední. Musíme jít úplně od nuly.