Datumově od 12. 12. 2018 do 14. 1. 2019 jste měli všichni hokejbalovou pauzu. Jak sis užil volno, které bylo letos doopravdy dostatečně dlouhé?
Volno bylo příjemné, dlouhé a samozřejmě jsme se asi každý pokoušeli něco málo dělat, takže já jsem se věnoval především tenisu, squashi a tak dále, takže jsem se vyloženě neflákal.

A co vánoční cukroví?
Cukroví, no jasně! Pivo, kapr, to také samozřejmě patří k Vánocům. Takže to jsem si neodpustil, ale samozřejmě jsem se neflákal.

Jak si tedy zvládl začátek přípravy?
Klasický začátek přípravy. Začalo se hned v pondělí a ve středu kruhovými tréninky na hale a v pátek jsme odcestovali do Rybníka, kde jsme se rozdělili do pěti týmů a soutěžili jsme v pěti rozdílných disciplínách, což oproti loňskému roku, kdy jsme byli na běžkách na Šumavě, byl celkem rozdíl. Pro mě příjemné bylo se poznat blíže s některými hráči, s kterými jsem byl v týmu. Trenéři nás namixovali starší i mladší dohromady.

Takže Standa Kastner byl také..?
Hrál sám (smích). Standa měl Kráčiho, Vodryho, Vobrubiče a Gřoňu, takže modří byli hodně dobří. My jsme s tou bídou vyválčili druhé místo, takže spokojenost.

Tobě asi nedělá problém fyzická příprava, vzhledem k tvému povolání, když i dneska jedeš po šesti vyučovacích hodinách tělocviku ještě makat do lesa?
Asi by byla ostuda, kdybych za ostatními zaostával, takže tyhle silové a kondiční tréninky víceméně zvládám a nemám s nimi problém.

Ondro, zeptám se ještě na jednu věc a tou je výpomoc trenéra Ondřeje Zdrhy, který vám byl představen v pondělí. Jaký byl trénink s ním?
Trénink byl super. Dělali jsme víceméně techniku hole a střelbu pořád dokola. Nebylo to ovšem monotónní. Ondra nám ukázal různé cviky, různé kličky, různé střely, předvedl možnosti a řekli jsme si, že na tom dále budeme společně pracovat. Je to velice individuální, kdy každému hráči vyhovuje trochu jiná variace. Trošku jsme se vyděsili, když nám oznámil, že to bylo zahřívací kolo, protože jsme měli po měsíci hokejky podruhé v ruce. Myslím si, že tyhle tréninky s ním nám dodají hlavně jakousi jistotu na balonku, která nám trošku chybí.

Ondřej dělá se svým bratrem Lukášem nejrůznější tipy tréninku hlavně hokejistů na syntetickém ledě. Viděl si už nějaká jejich videa, jak pracují nejen s mladými kluky?
Ano, viděl jsem nějaká videa. Trénuje i na ledě, kde jsou daleko jednodušší, třebas kličky a stahovačky. K těm nám řekl, že u nás nejsou nic moc. Na druhou stranu jsme to vlastně nikdy nezkoušeli. Stejně tak, že bychom si před střelou chtěli dovolit ještě dvě-tři prohazovačky pod hokejkou, to po nás také nikdo nikdy nechtěl. Nicméně nebylo to pouze hraní si na jednom stanovišti. Vše bylo ve velkém tempu, takže to byl celkem i fyzický zápřah.

Předposlední téma Ondro. Poohlédneme se za podzimní částí a zkusíme trošku odhadnout tu jarní. Je tomu už tři roky, kdy jste během podzimní části ztratili pouze čtyři body a jasně tak dominovali tabulce. Následně jste dotáhli onu sezonu až do pátého zápasu v semifinále s Kladnem. Mnozí by možná mohli říct, že to byla skvělá sezona oproti té letošní, kdy jste po podzimu čtvrtí. Já si ale myslím, že i ta letošní je skvěle rozehraná, protože jste hráli více zápasů na venkovních hřištích a i z nich vozili domů poměrně dost bodů. Na jaře vás čeká ještě šest zápasů a z toho jen dva venku. Jak si ty tedy spokojen s podzimní částí a jaké máš cíle v jarní části?
Nejen pro mě, ale pro všechny kluky je cíl jasný a to je skončit, co možná nejvýš. Minimálně se umístit po základní části tak, kdyby došlo k vyřazení v semifinále, tak aby byla alespoň medaile. Pro to se potřebujeme dostat na třetí místo. Na těchto pozicích bychom měli být, jelikož domácí zápasy zvládáme a docela je umíme. I když je pravdou, že narazíme na vedoucí duo Kladno a Kert…

Zrovna Kladno vám má co vracet, protože jste na jejich hřišti získali dva body. Na Kertu jste pak prohráli o jedinou branku.
My jsme vlastně neprohráli více než o jednu branku, pak tu byli nějaké remízy. My jsme tohle rozebírali i v Rybníku, kdy jsme si říkali, že tyhle zápasy musíme zvládat lépe. Věřím, že pokud si to teď sedne, tak nebudeme tak hloupě ztrácet body. Proto si myslím, že umístění do zmíněného třetího místa je to pro nás velice reálné. Cílem pro nás je určitě začínat čtvrtfinále doma. Navíc nechceme úplně narazit v prvním kole na Letohrad, jako asi více týmů. Proti nim jsou zápasy vždy těžké, což jsme si zkusili loni.

Ondro, kolik bodů z možných osmnácti tipuješ, že v jarní části urvete?
Bude důležité vyhrát všechny domácí zápasy a venku se o to poprat, protože poslední kolo v Karviné určitě nebude jednoduché. Můj tip je patnáct bodů.

Poslední, ne možná příliš příjemné, téma. Neříkám, že je to pravidlem, ale všiml jsem si, že máte problém s tím udržet hlavu nahoře po jedné inkasované brance. Nehledě na výsledek, jestli je to první branka na 0:1 nebo branka snižovací na 2:1. Mluvili jste o tom a k čemu to přisuzuješ, pokud si to myslíš také?
V tomhle jsme vyloženě tým poserů. Kluci chodí většinou po inkasovaném gólu na střídačku se sklopenou hlavou, na místo toho abychom se více motivovali a řekli si, že se nic neděje. Na druhou stranu je pro mě nepochopitelné, že pokud se vede o více branek, jsou všichni, jak se říká na hrušce a při chuti do dalších branek. Nechápu, proč nemáme stejnou chuť dávat branky, když je potřebujeme k otočení zápasu ve svůj prospěch. To je věc, která mě celkem štve a není to přístup jednoho, ale více hráčů. Máš pravdu, že sklopená hlava a nevěřícnost nás trápí a možná i proto jsme zápasy prohrávali o jednu branku nebo hráli často prodloužení a nedokázali jsme je zvrátit ve svůj tříbodový zisk tak jako tři roky zpátky, kdy jsme všichni chodili na hrací plochu s tím branku hlavně nedostat a pokusit se branku dát.

Myslíš, že je to věkem? Přeci jen už máš nějaké zkušenosti, a tak můžeš vzpomenout, zda ses k tomu stavěl ve dvaceti jinak nebo stejně?
Každý jednotlivec to má jinak. Já jsem s přibývajícím věkem zjistil, že se zápasy nerozhodují v první třetině. Pokud tým i v polovině zápasu prohrává o tři branky je to pořád otevřený zápas a je dost času na to, výsledek otočit. Samozřejmě jiná situace je, pokud jsi frustrovaný z průběhu, kdy celý zápas tlačíš soupeře, který dá z jednoho protiútoku branku vychladlému brankáři, nebo dostaneš dva góly od červené čáry, je jasný, že přichází jistá nechuť. Asi to jsou právě zkušenosti, kdy kluci musí věřit tomu, že dokážeme otočit zápas za jakéhokoliv stavu a my tým máme jistě dost zkušený na to, abychom to zvládli. Doufejme, že starší a zkušení nakopnou na tuhle vlnu i ty mladší, kteří již odehráli také pár zápasů.