Do čtvrtfinálové skupiny jste vstoupili třemi výhrami a máte důležitých devět bodů. Co bys řekl ke startu čtvrtfinálové nadstavby? Předpokládám, že převládají pozitivní dojmy.
Jsem rád, že se nám povedlo naplno bodovat ve všech třech zápasech. Ztratit body na začátku a pak dohánět ostatní soupeře by určitě nebylo příjemné. Zatím jsme spokojeni, ale máme před sebou ještě sedm těžkých zápasů, ve kterých se teprve rozhodne o konečném umístění.

Pojďme se detailněji zaměřit na sobotní duel na Kladně. Zde jste na podzim prohráli a prozatím se jedná o jedinou prohru v sezóně. Navíc se vám zde nedařilo ani v loňském play-off. V čem byl zápas jiný, než ty předchozí? Byli jste už herně vyzrálejší? A co o výsledku rozhodlo?
Jiný byl v tom, že jsme neinkasovali jako první a zlepšili produktivitu, protože se střílením gólů na asfaltu máme problém. Jestli jsme vyzrálejší nevím, spíš jen lépe plníme pokyny trenéra. Řekl bych, že rozhodly naše 3 využité přesilovky, obětavě ubráněná oslabení - hlavně v závěru kdy jsme hráli minutu ve třech a výborný výkon našeho brankáře.

Zmínil si brankáře Matěje Šuhaje, pro kterého to byla povedená premiéra při absenci Davida Hrubého. Pocítil si nějakou změnu, když za vámi stál jiný brankář?
Ani ne. Je to stejně kvalitní brankář jako David, takže nikdo z nás žádnou změnu necítil. Myslím, že nám pak v zápase jen potvrdil, jaké kvality má.

Nyní vás čeká Hradec Králové. Na Košutce uvidíme souboj prvních dvou celků, které dělí jediný bod. Před dvěma lety jste s Hradcem hráli na špici v kategorii mladšího dorostu. Co od zápasu očekáváš?
Nevím přesně, co od nich můžeme čekat. Před dvěma lety jsme je jednou vysoko porazili a jednou prohráli na nájezdy. Nečekám nic lehkého, ale v domácím prostředí nic jiného než tři body nebereme.

Vaše zraky se určitě upínají k závěrečnému Final Four v Kutné Hoře. Kde vidíš největší sílu v týmu staršího dorostu? Jsou to přesilové hry, ve kterých jste vstřelili polovinu z deseti nadstavbových branek?
Na přesilovky se hodně zaměřujeme při tréninku, ale největší sílu spíš vidím v tom, že máme 3 vyrovnané lajny, z nichž každá může rozhodnout zápas. Letos se sešel opravdu silný tým, a proto máme ty nejvyšší cíle.

Pod trenérem Semerou druhým rokem nastupuješ v útoku s Davidem Ulčem a Tomášem Majerem. Bodově se vám všem daří a vypadá, že si rozhodně umíte vyhovět. Kromě hokejbalového hřiště se navíc potkáváte také na Sportovním gymnáziu. Jak bys popsal vaši spolupráci?
V tomto složení jsme hráli už i v minulých sezónách, i když to bylo s občasnými přestávkami. Po takové době už víme, co od sebe můžeme čekat a dokážeme si na hřišti vyhovět. Možná je to i tím, že jsme každý jiný typ hráče a díky tomu se navzájem doplňujeme. Navíc si rozumíme i mimo hřiště, takže spolu často probíráme co se nám povedlo, nepovedlo nebo co zlepšit aby nám to klapalo i nadále.

Jak by ses jako hráč charakterizoval? Kde vidíš své přednosti a kde je naopak prostor pro zlepšení?
Určitě jsem technický typ. Svoje přednosti bych viděl asi v tom, že mám docela šikovné ruce a rád jezdím třeba nájezdy na které si věřím. Snad mi trenér nevynadá, když o sobě řeknu, že mám docela dobrý přehled na hřišti a umím svým spoluhráčům dát občas gólovou přihrávku(smích). Naopak vylepšit bych měl určitě střelbu a nabrat na síle.

Na závěr se zeptám na tvé hokejbalové začátky, největší úspěchy a cíle do budoucna.
K hokejbalu mě přivedl před pěti lety můj současný spoluhráč Jula Papán, který mi poté co jsem skončil s hokejem nabídl, jestli nechci zkusit hrát hokejbal. Úspěchů zatím moc nebylo, snad jen před dvěma lety bronz z mladšího dorostu. A cíle jsou jasné. Dotáhnout to v letošní sezóně co nejdál - nejlépe až na úplný vrchol. Rád bych se ještě podíval na nějaký kemp reprezentace, ale vím, že to bude ohromně těžké a po příští sezóně se dokázat prosadit do našeho A- týmu.