Spolu s mladším dorostem jste postoupili do jarní čtvrtfinálové nadstavbové skupiny. Zde na vás čeká pět silných soupeřů. Čtyři postoupí do finálového turnaje. Jak hodnotíš vaše dosavadní výkony v základní části?
Naší dosavadní sezonu hodnotím kladně, jelikož jsme, i přes nestabilní výkony dokázali vyhrát základní část. Uznávám, že zápasů, které nás prověřily, nebylo hodně, ale myslím, že jsme je zvládli výborně.

Jedinou prohru jste si připsali v posledním kole. Po samostatných stříleních jste podlehli Kladnu, oba týmy ale měly jasný postup do další fáze. Co bys k zápasu řekl? Je rozhodně škoda, že souboji dvou nejlepších příliš nepřálo počasí…
O zápase v Kladně bych rád řekl, že i přes nepříznivé podmínky jsem si zápas užil. Myslím si, že jsme Kladno přehrávali a měli jsme i více ze hry ale bohužel naše koncovka byla na asfaltu mizerná a to se nám vymstilo. Jelikož nájezdy na asfaltu byly spíše o štěstí.

V zimní přestávce se vám vůbec nepovedl turnaj Marlins Cup, po kterém u týmu skončili trenéři Kovářík a Hrubý, mužstvo na jaře vede Josef Kadaně. Trenér v jednom ze zápasových komentářů zmiňoval systémové změny. Měnili jste rapidně systém hry nebo šlo jen o kosmetické úpravy? A na co se momentálně zaměřujete v rámci tréninků?
Myslím si, že systém hry se nám rapidně změnil ale myslím si, že už jsme s novým systémem naučili hrát. Naší náplní na trénincích je stále z velké části střelba ale od příchodu nového trenéra jsme přidali i na kondičce.

Kromě mladšího dorostu jsme tě letos mohli vidět i ve čtyřech zápasech B-týmu, kde sis zahrál se svým otcem Radkem. Jak na tuhle zkušenost vzpomínáš? Jistě to byla doma speciální údalost…
Tak hrát s tátou bylo jednoduše suprové. všechny zápasy jsme si oba moc užili. Jsem strašně rád, že si otec kvůli mně prodloužil kariéru, abychom si spolu mohli zahrát. Po prvním zápase za B-tým nám všichni spoluhráči a známí gratulovali a s tátou jsme oslavovali.

Jak by ses charakterizoval jako hráč? Kde vidíš své přednosti a kde je naopak prostor se zlepšit?
O sobě si myslím, že nikdy nebudu střelec nebo nějaký kouzelník s míčkem, jako někteří mí spoluhráči. Dříve jsem jim záviděl, ale za ty roky jsem pochopil, že jsem spíše bojovník, který se snaží nevypustit žádný míček. A v tom vidím svůj přínos pro tým. Jak už jsem, lehce naznačil, rád bych zlepšil práci s hokejkou.

Na závěr se zeptám na tvé hokejbalové začátky, největší úspěchy a cíle do dalších hokejbalových let.
Začátky mé hokejbalové kariéry nebyly nějak pestré a už vůbec ne dobré. Mezi kluky jsem přišel mezi posledními a velké nadání jsem také neměl. Takže jsem vždycky jen obdivoval kluky, co hráli první lajnu a dávali několik golů za zápas. Zatímco já jsem byl rád, když jsem si zahrál.
Jako svůj největší úspěch a nejlepší zážitek beru účast a vítězství na výběru krajů U15 v Praze v červnu 2014. Hrozně rád vzpomínám na tu skvělou partu, která si zlato vydřela.
A cíle? Prvním je vyhrát mládežnický titul a druhým zahrát si v A-týmu.