V Třinci jste zvítězili 2:0. Jak lze utkání hodnotit?
Do utkání jsme šli s cílem, co nejlépe bránit. Bohužel jsme byli zbytečně a často vylučováni a tím dostávali Třinec do zápasu. Naštěstí jsme všechna oslabení bránili výborně. Vstřelili jsme branku, tím se uklidnili a dostali soupeře pod velký tlak. Závěr jsme si pohlídali, i díky přesilové hře, kterou jsme využili.

Čekal na vás asfaltový povrch. Nedělal vám problémy ve spojení s dlouhou cestou?
Každý asfaltový povrch nám dělá problémy (smích). Je to jiné, než u nás na hale. V týdnu jsme měli 2 tréninky v Třemošné, čili jsme se připravovali poctivě. Víme co od asfaltu očekávat, museli jsme zjednodušit hru, nebylo to na krásné kombinace. Dlouhá cesta před zápasem mě osobně žádný problém nedělala. Ve vlaku jsme měli komfort, člověk se může natáhnout, projít a tak dále.

Slezany jste vyřadili hned po třech zápasech. Co sérii rozhodlo? Čekal jsi takhle rychlý postup?
Určitě jsme chtěli sérii hrát na co nejméně zápasů. Oba domácí zápasy byly vyrovnané. Možná jsme měli střeleckou převahu, ale nedokázali jsme ji zúročit. Podrželi nás oba brankáři a měli jsme dvě výhry. Dle mého názoru celou sérii rozhodly přesilové hry. My jsme nějaké využili, naopak soupeř jen jednu. Výborně jsme je bránili. S ohledem na posílení a kvalitu soupeře jsem velice rád, že jsme je dokázali vyřadit ve třech zápasech.

Již před začátkem další série máte jistou medaili. Slavil se postup do semifinále?
Na začátku sezony jsme si v šatně říkali cíle. Můj a většiny spoluhráčů byl skončit o stupínek výše než minulý rok (4. místo). To se nám tímto podařilo, takže panuje spokojenost. Naše práce však není u konce, finále si přeje každý z nás. Po zápase v Třinci jsme zajeli na společnou večeři, nálada byla uvolněná, užili jsme si to.

Ondřej Malý v zápase s Mostem (5:3). FOTO: Milan Podpera.

Trenér Kadaně hodně využíval váš útok s Michalem Průchou. Vedle vás naskočili Ondřej Kejř a Marek Švarc, se kterými si nastupoval v jarní části. Jak bys popsal vaši spolupráci? Vyhovuje ti tohle spojení?

Na jaře se našemu útoku poměrně dařilo. Se Švarcíkem i Gulášem (Ondřej Kejř) jsme si řekli, jak to chceme hrát a s využitím obránců nám to tam padalo. Každý měl jiné úkoly, ti dva jsou střelci, já se jim snažil dělat prostor, být nepříjemný před brankou soupeře. Bohužel se postupně oba zranili a útoky se přeházely. Na play-off nás trenér dal s Průchyčem k sobě a mezi nás jednoho z dvojice Kejř, Švarc, podle toho, kdo byl zdravý (smích). Dali jsme 4 góly ve čtvrtfinále, takže se nám dařilo. Doufám, že v tom budeme pokračovat.

Vinou různých zranění jsi naskočil pouze do dvanácti zápasů základní části a připsal sis 5 bodů (1+4). Jak vidíš letošní ročník z tvého pohledu? A jsi již zdravotně fit?
Na začátku srpnového soustředění v Sušici jsem si natrhl vaz v kotníku. Dlouho trvalo, než se to dostalo do fáze, kdy jsem mohl nastoupit. Na podzim jsem stihl jen pár zápasů. Na jaře to bylo lepší, odehrál jsem takřka všechny utkání a kotník drží. Z tohoto hlediska jsem velmi rád, že mohu nastupovat do zápasů. Osobní statistiky jsem vůbec neřešil. Jednu chvíli jsem se sice bál, abych neplatil do kasy pokutu za nevstřelení branky v sezoně, ale jak říkám body v tabulce týmů jsou pro mě mnohem cennější než statistiky hráčů.

V další části play-off se střetnete buď s Kladnem, nebo se Sudoměřicemi. S kým by si hrál raději a proč?
Osobně bych si přál spíše Kladno. Je to velmi kvalitní tým, což by bylo atraktivní pro diváky a hraje se na zimním stadionu, kde je umělý povrch, což by nám více vyhovovalo.

V čem vidíš největší sílu vašeho týmu, který je hlavním favoritem na zisk titulu?
Ve vyrovnanosti celého týmu. Máme výborné brankaře, obranu i útok. Každá ze čtyř pětek může vstřelit branku. O titulu se zatím nebavíme, musíme udělat další tři kroky v semifinále.