Doufám, že to nebyl můj poslední hattrick, směje se Jakub Kolařík

27. dubna 2016

V neděli to byl jeho zápas. Útočník mečounů Jakub Kolařík zařídil ve druhém čtvrfinálovém souboji proti Třinci všechny branky a nasměroval tím svůj tým blíže semifinále. Premiérovým hattrickem v hokejbalové kariéře třiadvacetiletý forward překonal svůj dosavadní gólový účet v této sezoně, zároveň tím potvrdil funkčnost nově složené lajny v podobě Krch, Pejchar, Kolařík.

První dva domácí zápasy proti Třinci jste zvládli na jedničku. Jak bys zpětně popsal úspěšný vstup do vyřazovacích bojů?
Zápasy byly náročné, plné emocí a tvrdých soubojů. Dvě domácí výhry jsou důležité, byl to náš cíl, který se podařilo splnit. Hodnocení je proto kladné.

Překvapil vás něčím Enviform, nebo hrál tak, jak jste předpokládali?
Věděli jsme, že Třinec hraje silový hokejbal, což bylo vidět v obou zápasech. Jejich styl nás proto nepřekvapil.

Oproti základní části Třinec posílil Lukáš Hudeček a Lukáš Daneček. Bylo nějak poznat, že Třinec angažoval do play off nové tváře?
Poznat to bylo. Jen bohužel ne po technické stránce hry, ale spíš v rámci provokací a zbytečných zákroků.

V druhém utkání jsi na hřišti řádil, když jsi zařídil všechny tři branky. Vstřelil jsi v dosavadní hokejbalové kariéře někdy hattrick? Jak na ten nynější budeš vzpomínat?
Tohle byl v hokejbalu premiérový hattrick a doufám, že ne poslední (smích). Vzpomínat na něj budu určitě v dobrém.

Dvakrát ses prosadil z dorážky, jednou po pěkné střele. Ve všech brankách měli prsty tvoji parťáci z lajny, Martin Krch a Daniel Pejchar. Od kdy Vás dal trenér dohromady, a jak klape Vaše spolupráce?
Trenér nás dal dohromady před play off. Hráli jsme spolu poslední zápas základní části proti Letohradu, takže zhruba čtrnáct dní společně trénujeme a hrajeme. Spolupráce nám zatím klape na výbornou. Chceme v tom pokračovat.

"Koli" právě vsítil třetí gól nedělního zápasu. FOTO: Milan Podpera.

Kdo má u vás v lajně jaké role?
Pechta je „mozek lajny“, tvoří situace, rozdává míčky. Krchy je střelec a já chodím do brány na dorážky a clonit. Zatím nám to funguje.

Vloni jsi rovněž zasáhl do vyřazovacích bojů, ale teprve letos dostáváš více prostoru. Změnila se od té doby hodně tvá pozice v týmu?
V loňské sezóně jsem měl obrovské herní výkyvy a play off jsem ani nedokončil kvůli osobním problémům, kvůli nimž jsem se plně nekoncentroval jen na hru. Za pomocí rodiny se mi podařilo tyto problémy vyřešit a mohl jsem se začít plně soustředit i na hokejbal. Letos se mi zatím daří a prostoru dostávám více, za což jsem rád.

V mládežnických letech jsi získal v ročníku 2010/2011 stříbrné medaile ve starším dorostu. Jak vzpomínáš zpětně společně s některými svými spoluhráči, kteří byli rovněž u tohoto historického úspěchu?
Nevím jak kluci, ale já na tento úspěch vzpomínám rád. Měli jsme tehdy na titul a chtěli jsme ho vyhrát. Zklamání po skončení finále bylo proto obrovské, ale s odstupem času to člověk bere zcela jinak.

V sobotu míříte do Třince. Věříš, že dovršíte postup hned v prvním utkání na hřišti soupeře?
Nebude to nic lehkého, ale pevně věřím, že to dokážeme hned v sobotu!

Budou to s Třincem zcela jiné zápasy, než které jste sehráli nyní?
Každý zápas v play off je úplně jiný, takže ano. Mají na hřišti beton, budou hrát před domácím publikem, a už nemají co ztratit. Pokud budeme hodně střílet a tlačit se do brány, vyhneme se zbytečným vyloučením, věřím, že uspějeme!