Poslední Hradec Králové jste doma rozdrtili 8:0. Čekal jsi, že by mohlo mít utkání takhle hladký průběh?
Trochu se to dalo očekávat a i tabulkové postavení obou týmů tomu jasně napovídalo. Hradec každopádně sem nepřijel s odevzdaným přístupem a nenechal nám nic zadarmo. Byl to zápas jako každý jiný a určitě jsme Hradec nemohli podcenit nebo si myslet, že se porazí sám.

Proti Východočechům ses hned dvakrát prosadil. Jak sis užíval první dvě trefy v letošní sezoně?
Jsem hrozně rád, že mi to tam konečně spadlo. Je to super pocit pomoct k vítězství, i když moje góly nebyly moc důležité. Nejsem v týmu od dávání branek. Je úplně jedno, kdo góly dává. Hlavní je, že se vyhrává, tým pracuje, jak má, a snaží se plnit pokyny trenéra.

Jak bys popsal obě akce vedoucí k tvým brankám?
První branka se zrodila čistě náhodou, byl jsem na hřiště poslán jako levé křídlo a trochu jsem nevěděl, co a jak dělat. Při vyhození míčku za červenou čáru mi ho Beny (Ondřej Benedikt) posunul k levému mantinelu, kde jsem trochu nezkušeně zpoza červené vystřelil přes obránce a šťastně jsem to trefil nad beton gólmana. Druhý gól padl v poslední minutě po sehrané přesilovce, kdy možná Hradečtí už tolik nebránili a Gauner (Jaroslav Pauer) mě zpoza brány našel před bránou a já jsem „jedovkou“ propálil brankáře mezi nohami.

Nebylo čekání na první gól pro tebe v nové sezoně příliš dlouhé?
Trefil jsem se skoro v půlce sezony a trochu déle jsem čekal. Nějaké šance na góly už jsem měl, ale jsem dřevák (smích) a v koncovce se trochu trápím, takže to tam spadlo až teď. Trochu jsem se již bál pokuty za nevstřelení gólu.

Jak si zatím užíváš přímo snovou sezonu pro mečouny?
Zatím je to skvělá sezona. Nezažil jsem zatím nic podobného a užívá si to celý tým. Přesto to zatím příliš nic neznamená. Za námi je zatím pouze deset kol a bude důležité si udržet nejlepší výkonnost co nejdéle. Hlavní je předvádět stejné výkony i na jaře a připravit se dobře na play-off, kde se bude rozhodovat o úspěchu sezony. Rozhodně je ale ještě na čem pracovat.

Na co je podle tebe nutné se zaměřit?
Zapracovat celkově třeba na systému hry a vypilováni jednotlivých herních situaci. Snažíme se hrát nějaký styl a zlepšuje se to. Nicméně pořád to není dokonalé, i když to snad asi ani být nemůže (úsměv). Stoprocentně je potřeba vylepšit přesilové hry, v nichž se nám poslední dobou příliš nedaří.

Příště zajíždíte do Letohradu, kde jste tři roky nevstřelili ani jednu branku a získali pouze bod. Myslíš si, přichází teď ideální šance to změnit?
Rozhodně! V Letohradu se nám dlouhodobě nedaří a máme jim co vracet. Bude to určitě těžký zápas, ve kterém předpokládám, že padne tradičně málo gólů. Budou rozhodovat maličkosti. Doufám, že se dobře připravíme, odehrajeme dobrý zápas a přivezeme tři body.

Změnila se tvá pozice v týmu oproti loňskému ročníku, kdy jsi absolvoval první sezonu za A-tým?
Myslím, že pozici mám furt stejnou. Po příchodu hráčů ročníku 95 ze staršího dorostu jsem pořad nejmladší, takže nic nového. Herně je to taky pořád stejné, mé výkony nejsou stabilní. Občas zahraju docela dobře, ale v příštím zápase se mi naopak moc nedaří. Na tyto výkyvy bych se měl určitě zaměřit.

Co zatím bereš jako největší úspěch tvé dosavadní kariéry?
Největší úspěch a zážitek byl určitě zisk mistrovského titulu ve starším dorostu. K dalším vrcholům patří dvě stříbrné medaile z juniorských šampionátů U16 a U18. Je akorát škoda, že to nebyly medaile zlaté, protože v obou případech k nim nebylo daleko.

Jaké máš naopak osobní cíle, jichž bys rád v nejbližší době v hokejbale dosáhl? Jak vidíš své šance na nominaci na MS U20, které se bude konat příští rok v Sheffieldu?
Stále chci stabilně nastupovat za muže a zlepšovat se, získat zkušenosti a být platným hráčem pro tým. Na MS do Sheffieldu bych se chtěl moc podívat s cílem konečně vyhrát zlatou medaili. Pokusím se udělat pro nominaci co nejvíce a porvat se o místo v týmu. Konečné rozhodnutí bude ale již na trenérech.