Z dvojice úspěšných trenérů loňského týmu pokračuje jen jeden. Zatímco Libor Hrubý nadále cepuje své svěřence, Petr Bočan trenérské řemeslo opustil. Nastala i každoroční výměna kádru. Odcházející ročník 1999 nahradili hokejbalisté narození v roce 2001. S tímto se naši mladíci popasovali na výbornou. Noví hráči dobře zapadli do týmu a podíleli se na suverénním podzimu.

V něm neztratili hráči HBC Plzeň ani bod a v 7 z 10 zápasů neinkasovali ani jednu branku. Nejvíce bodů nastřádala produktivní dvojice Pavel Šmídl (9+16) a Matěj Votípka (16+4). V brance odchytal nejvíce minut (204) Libor Kojzar, který inkasoval jednu branku a má téměř 99% úspěšnost zákroků. S takovým skóre nemohli Plzeňané přezimovat na jiném, než prvním místě tabulky.

Pět přípravných zápasů – čtyři na plastu v hale, jeden na ledu

K prvnímu zimnímu přípravnému zápasu (31. ledna) si mečouni přizvali Alpiq Kladno. Zápas byl velmi jednostranný a to se podepsalo i na výsledku utkání – 10:1 ve prospěch domácích Plzeňanů.

Další utkání bylo velice specifické. A hrálo se hned druhý den po zápase s Kladnem. V rámci spolupráce klubů HBC Plzeň a HC Buldoci Stříbro se utkala družstva SŽ v hokejovém utkání na stříbrném stadionu. Utkání proběhlo za pěkného počasí a hráči si užili netradiční zpestření zimní přípravy. Konečný stav ukazoval skóre 5:3 pro Plzeň a na závěr si každý ze zúčastněných zkusil samostatný nájezd. Své k tomu řekl i nejproduktivnější plzeňský hráč podzimu Pavel Šmídl: „Atmosféra byla vynikající, všichni se bavili a bylo to super dopoledne. Jsem velmi rád, že nám trenér domlouvá takové akce!“.

Pavel Šmídl na momentce z přátelského hokejového utkání.

Do třetice tu byl další zápas mezi Buldoky a mečouny. Tentokrát se hrál v plzeňské hale 18. února. Trenér Hrubý chtěl otestovat, jak si tým povede bez svých zkušených hráčů. V sestavě Stříbra tedy nastoupili tři plzeňští reprezentanté – Šmídl, Votípka a Jonák. V divoké přestřelce nakonec uspěli hosté. Plzeňany porazili 9:4.

Vydatnou zápasovou porci dostali svěřenci Libora Hrubého o tomto víkendu. V sobotu hostili společný tým mladšího dorostu z Horní Břízy a Třemošné. V utkání hraném na 3x15 minut neměli naši hráči příliš velké štěstí. Jejich střely končili mimo bránu nebo na tyčkách. A vzhledem k nepříliš dobré hře v obraně prohráli 5:2.

Derniérou před startem soutěže se stal zápas s Kert Parkem Praha. Zatímco v sobotu hráli Plzeňané proti starším soupeřům, v neděli nastoupili proti výrazně mladším vrstevníkům. Hráči Kertu nemohli domácím konkurovat a prohráli 15:0.

Osvědčené soustředění na Přimdě

Komentář Romana Poláčka:

“Když jsme přijeli na Přimdu, následoval oběd. Po obědě jsme měli chvilku pauzu a pak nás čekal první trénink. Ten byl spíše zaměřen na protažení a rozběhání. Konec každého tréninku patřil buď fotbálku, nebo házené. Poté nás čekala méně oblíbená část a to schody. Ty jsme vybíhávali po každém tréninku. Dělali jsme vždy takový „vyřazovák“. Kdo vyhrál, mohl jít na pokoj. Kdo ne, ten stále běhal. Za hodinu jsme byli nastoupeni k druhé tréninkové jednotce, ta byla zaměřena na fyzickou kondici. Obsahovala různé opičí dráhy a jiná obdobná cvičení. Po tom všem znovu schody. Následovala večeře a po ní odpočinkový fotbal.

Krátce po snídani (9:30) už jsme pociťovali následky prvního dne, zvláště výběhů do schodů. Opět jsme se rozběhali a rozcvičili a čekala nás opičí dráha se švihadly. Úvodní trénink také patřil soupeření dvou rozdělených družstev. Následně jsme si zahráli házenou. Jak už bylo zvykem, po házené jsme pokračovali na schody. Po krátké pauze pro nás trenér připravil další fázi. Ta ale nebyla příliš náročná – skládala se z fotbalu a házené. Poté jsme šli na oběd a po zbytek dne dostali volno. To jsme trávili různorodě. Někdo zůstal v penzionu, někdo šel nakupovat atd.. Po závěrečné večeři jsme si v rámci zpestření přečetli valentýnky. Soustředění se mi velmi líbilo, myslím, že nám velmi pomůže v důležitých zápasech.“

Oblíbené přimdské schody.