Starší žáci přivezli z Gajar stříbrné medaile, L2hockey Cup hodnotí jen pozitivně
22. prosince 2014Druhý prosincový víkend strávilo družstvo starších žáků na Slovensku. Konkrétně v Gajarech. Městečko s přibližně třemi tisícovkami obyvatel se nachází přibližně 30 kilometrů za hranicemi. Domácí klub Flames uspořádal turnaj s dalšími pěti účastníky. Z toho tři byli z České republiky.
Slovenskou stranu reprezentovali domácí Gajary Flames, Medokýš Martin a společný tým Ružinova a Zohoru. Hokejbal České republiky zastupovala HBC Hostivař a dvojice západočeských celků – Buldoci Stříbro a HBC Plzeň. A vzhledem k dlouhé cestě zvolila plzeňská výprava cestu již v pátek. Později naše mladé hokejbalisty doplnila i skupina několika rodičů.
Hned v úvodním zápase čekal mečouny dobře známý soupeř. Buldoci ze Stříbra. Plzeň byla ve všech směrech lepší a zaslouženě si dokráčela pro vítězství 6:0. Po zápase dvou západočeských celků přišel na řadu doprovodný body-zorbing. Hráči měli od pasu nahoru zorbingové koule a s těmito „obleky“ si zahráli fotbal. Hra spíš připomínala vráženou, ale do balónu se občas také koplo.
Druhý ze tří sobotních zápasů Plzně byl souboj s domácími Flames. Vyrovnaný zápas, který patřil mezi to nejlepší, co turnaj nabídl, dospěl nakonec do samostatných střílení. Mečouni tuto individuální disciplínu ovládli. Stanislav Bouší uspěl jako jediný střelec a mužstvo podržel brankář Libor Kojzar. Vítězství 3:2 po nájezdech.
Do třetice všeho dobrého se žáci HBC Plzeň utkali s celkem Medokýš Martin. Martinčané uplatnili tvrdou a rychlou hru, které se postupem času Plzeňané přizpůsobili. Přesto si připsali porážku 1:3. Byla to jejich jediná prohra v turnaji – s pozdějším vítězem.
Sobotní dopoledne patřilo zápasu Plzeňanů se společným týmem Ružinova a Zohoru. Utkání patřilo jasně mečounům, ti se prosazovali z pěkných kombinací a zářila zvlášť útočná trojice Šmídl – Votípka – Hýbl. Konečné skóre se zastavilo na stavu 6:1.
Posledním soupeřem byla Hostivař. L2hockey Cup viděl reprízu finále loňského Pilsen Cupu, který se v červnu konal v plzeňské hale. Západočeši porazili celek z hlavního města poměrem 5:2.
Ve velmi kvalitně obsazeném turnaji nakonec získali starší žáci HBC Plzeň druhou pozici. Jedinou porážku si připsali s vítězem z Martina. A svěřenci trenéra Hrubého získali hned dvě individuální ocenění.
Výsledky – sobota 13. prosince
10:00 | HBC Plzeň – HC Buloci Stříbro | 6:0 |
11:25 | Medokýš Martin - HBC Hostivař | 10:5 |
13:25 | ŠHBK Ružinov/Zohor – HC Buldoci Stříbro | 3:2ss |
14:20 | HBC Plzeň – L2hockey Gajary Flames | 3:2ss |
15:15 | Medokýš Martin – ŠHBK Ružinov/Zohor | 9:6 |
16:10 | HBC Hostivař – L2hockey Gajary Flames | 2:4 |
17:05 | Medokýš Martin – HBC Plzeň | 3:1 |
18:00 | L2hockey Gajary Flames | 8:0 |
Výsledky – neděle 14. prosince
10:30 | HBC Hostivař – ŠHBK Ružinov/Zohor | 4:2 |
11:25 | HC Buldoci Stříbro – Medokýš Martin | 2:10 |
12:20 | ŠHBK Ružinov/Zohor –HBC Plzeň | 1:6 |
13:15 | HBC Hostivař– HC Buldoci Stříbro | 5:0 |
14:10 | L2hockey Gajary Flames – Medokýš Martin | 1:3 |
15:05 | HBC Plzeň – HBC Hostivař | 5:2 |
16:00 | L2hockey Gajary Flames – ŠHBK Ružinov/Zohor | 5:0 |
Konečné pořadí
1. Medokýš Martin 2. HBC Plzeň 3. L2hockey Gajary Flames 4. HBC Hostivař 5. ŠHBK Ružinov/Zohor 6. HC Buldoci Stříbro
Individuální ocenění PLZ: #10 Matěj Votípka – nejlepší hráč týmu, #11 Pavel Šmídl – nejlepší útočník turnaje, #22 Vilém Jonák – nejlepší obránce turnaje.
OHLASY
Rozhovor s trenérem Liborem Hrubým
Jak turnaj hodnotíte po organizační stránce?. Na každém turnaji se vždy nějaké chyby najdou. Myslím si, že v Gajarech turnaj běžel hladce bez vážných nedostatků a ve skvělé atmosféře.
A co síla soupeřů? S týmy se kterými se střetáváte v sezoně asi nelze porovnávat.
Vzhledem k tomu, že jsme se Slovenskými týmy poslední dobou nehráli, nevěděli jsme co očekávat. Doufali jsme, že síla soupeřů bude slušná, protože jsme chtěli hrát těžké zápasy. Utkání, která jsme odehráli, byla hodně svižná a tvrdá. Slováci hrají hodně do těla a ve vysokém tempu. Kluci se dokázali tempu přizpůsobit a u mantinelu používali hlavu, mrštnost a nečekali, až je tam nikdo dohraje.
Jaký byl největší rozdíl mezi českými a slovenskými celky? Domácí týmy prý měly hráče ročníku 1999, který odešel do dorostu. Kolega Šůcha ze Stříbra se proti tomu ohradil na stříbrném webu. Bylo tomu tak?
Slováci hrají silový, agresivní rychlí hokejbal. My zase kombinační. Jaké ročníky proti nám hráli, to neřeším. Chtěli jsme sehrát těžký turnaj a to si myslím se podařilo.
Je druhé místo úspěchem?
Každé přední místo na kvalitním turnaji je úspěch. Kluci předvedli slušný výkon a prodali to na čem v trénincích pracujeme.
Myslíte, že se do Gajar podíváte i příští rok?
Rok je dlouhá doba uvidíme za rok. Rozhodně mé pocity z Gajar jsou příjemné. Perfektní zázemí, příjemní lidé, tak proč ne.
Vilém Jonák – nejlepší obránce turnaje:
"Organizace turnaje byla vážně skvělá. Chovali se k nám výborně, měli jsme nejlepší šatnu a trenér a vedoucí Gajar se nechal slyšet, že je pro ně čest, že s námi mohou hrát. Jediné, co nebylo úplně dokonalé byla pravidla turnaje. Která se průběžně měnila.Což nám nadělalo trochu nervy. Například to, že za výhru po nájezdech měl vítěz dostat 3 body a poražený nic. My jsme Gajary porazili v nájezdech a náhle se změnila pravidla. My dostali dva body a Gajary je. Ale všechno jsme to ignorovali a hráli jsme, jak nejlépe dokážeme po celou dobu turnaje. Všechny slovenské týmy byly na podobné úrovni jako my, ale Stříbro a Hostivař dorazili ve slabší sestavě. Vítězové z města Martin hráli zvláštní hokejbal. Hlavně kvůli tomu, že schopná hrát byla jen jejich první lajna, jejíž ročníky byly při nejmenším sporné. Ale i přes to jsme porážku zkousli a jeli dál. Cenu za nejlepšího obránce jsem opravdu nečekal a jsem strašně rád, že jsem konečně něco vyhrál (smích) Myslím, že celý turnaj pro mě byla obrovská zkušenost a doufám, že se do Gajar znovu vydáme."Video od Radka Votípky, který byl jedním z početné skupiny rodičů, kteří naše hráče přijeli do Gajar podpořit.
FOTO: Michal Galla