V sobotu jste si z Kladna odvezli jeden bod. Bezbrankový zápas museli rozhodnout až nájezdy. A v nich uspěl až obránce Kudela. Soupeř se také vyjádřil, že jste se na kladenské připravili a přečetli jejich hru. Bylo tomu opravdu tak?

Nemyslím si, že bychom se nějak speciálně připravovali na hru Kladna. Řekli jsme si, že musíme poctivě bránit a nenechat se strnout hrou jejich hrou. S Kladnem se nedá hrát hokejbal nahoru a dolů. Jsou skvěle připraveni a málokterý tým s nimi dokáže běhat celý zápas.

V nedělním utkání padlo šest branek. Poprvé jste inkasovali víc než jedenkrát. V čem byla hlavní síla Vlašimi a kde se zápas rozhodoval?

Rozhodly naše přesilové hry. Vůbec se nám nedařilo se usadit u nich ve třetině a ještě k tomu jsme dvakrát inkasovali při naší přesilovce. Bylo tam spoustu věcí, které se nám v tom zápase nepovedly nebo se daly řešit jinak a podle toho to dopadlo.

O víkendu jste se utkali s týmy z evropské špičky a dvěma posledními mistry. Dají se Kladno a Vlašim nějak porovnávat?

Určitě jsou to oba jedny z nejlepších týmů u nás i ve světě, ale to je asi jediné, co je spojuje. Jinak se nedají srovnávat.

Trenér Kadaně také pozměnil formace. Ty sám ses před prvními soutěžními zápasy přesunul z obrany do centru útoku. Ovšem téměř každý zápas si vedle sebe měl jinou dvojici křídel. Přinesli časté rotace úspěch?

Změny v sestavě jsou dány aktuální formou hráčů a taky na to mají vliv zranění v týmu. Máme taky pár hráčů, kteří s námi neodehráli ještě ani jednu celou sezónu, tak si to teprve dosedává. Myslím, že to zatím funguje dobře a úspěchy to přináší.

Michal Edl a bratři Benediktové - vlevo Ondřej, vpravo Jiří. Momentka z úvodního zápasu s Hradcem Králové.

Na jaké pozici se ti hraje nejlépe? Trenéři vždy využívali tvé univerzálnosti.

Nemám svojí oblíbenou pozici. Snažím se hrát, co nejlépe na každém postu a během zápasu se tam vždy prolínám. Přesilovky a oslabení máme nacvičené už z loňské sezóny, kdy jsem hrál obránce, tak i když teď nastupuji jako útočník, tak při oslabení hraji posledního hráče a v přesilovce také.

Právě univerzálnost zdobí i tvého spoluhráče a bratra Ondřeje. Mají bratři Benediktové podobný herní styl nebo naopak?

Styl máme odlišný. Musí to být vidět už na první pohled, když se na nás někdo podívá (směje se). Ondra je menší a o to rychlejší než já. Já mám pak spíš navrch v silových soubojích. Myslím si, že když jsme spolu nastoupili v prvním zápase v jednom útoku, tak jsme si dokázali vyhovět a fungovalo to, tak doufám, že se spolu zase brzy v jedné formaci potkáme.

Předchozí dvě sezony si mužstvo vedl jako kapitán. Letos dostal „céčko“ na dres Michal Edl. Co zapříčinilo změnu kapitána? A hraje se ti lépe nebo hůře, když máš kapitánské pravomoce?

Nikdo jiný si to céčko nezaslouží víc než Michal Edl. Už jen to, co vše dělá pro klub a pro A-tým. Moc to při hře nevnímám, jestli jsem kapitán nebo ne. Na hřišti je to pořád stejné, ať je někdo kapitán nebo není. Spíš mu to pak připomíná trenér, že je kapitán, když se nedaří (směje se).

Po sedmi utkáních jsi nejproduktivnějším Plzeňanem. V sedmi utkáních si nasbíral 7 bodů (4+3). Čím si vysvětluješ zvýšenou produktivitu?

Asi tím, že se teď dostanu blíž k brance, když jsem se posunul do útoku. Ale vždycky říkám, že je jedno, kdo sbírá kanadské body, protože rozhodují body v tabulce.