Petře, v plzeňském dresu vás můžeme pravidelně vídat po roční přestávce. Co vás přimělo k návratu mezi extraligové mantinely?
Má dřívější práce byla časově náročná, proto jsem se nemohl hokejbalu věnovat naplno. Pár zápasů jsem odehrál, ale vždy záleželo na domluvě s trenérem a volném víkendu. Po změně zaměstnání mám teď více času a mohu se sportu zase věnovat. Hlavní ale pro mě byl zájem trenéra, který mi dal zase šanci oblékat dres Áčka.

Byl pro vás návrat náročný nebo jste vše zvládl „levou zadní“?
Nedá se říci, že návrat byl náročný, ale "levou zadní" jsem to jen tak nezvládnul. Chyběl mi trénink i fyzička. Přesto myslím, že jsem tréninkové manko dohnal.

Mečounům se momentálně moc nedařilo. Sérii pěti proher jste ukončili těsným vítězstvím nad Třincem. Jaká vládla atmosféra v kabině?
Atmosféra v kabině byla dobrá. Všichni jsme věřili, že poslední zápas podzimu zvládneme! Série proher byla velmi nepříjemná a jsem rád, že jsme jí konečně zlomili.

V kádru A-týmu jste nejzkušenější. Zažil jste již v kariéře něco podobného? Kudy vede cesta zpět na vítěznou vlnu?
Pokud si dobře vzpomínám, něco podobného jsem ještě nezažil. Musíme být trpěliví, plnit trenérovy pokyny a každý hráč musí být ochoten dát tomu vše a bojovat!

Navažme na již zmiňované utkání s Třincem. Utkání bylo poměrně vyhecované. Na každé straně poměrně dost trestů. Vyhovují vám osobně vyhecovanější utkání nebo v nich máte problém udržet emoce? A kde hledat důvod, proč zápas se Slezany byl tak nervózní?
Utkání s Třincem bylo vyhecované. Žádné mužstvo nechtělo prohrát. Vyhecované utkání mám rád, ale musí to být v mezích. V některých zápasech je těžké emoce udržet, ale snažím se držet. Někdy to ale nejde. Nechtěli jsme zase prohrát a tím pustit Třinec v tabulce před sebe.

Po podzimu vám patří 8. příčka. Je to pro vás zklamání nebo úspěch po loňském podzimu jako ze zlého snu?
8. příčka zklamáním není, ale nebýt té série proher, mohlo to by to lepší. O příčku, dvě jsme mohli být výše.

V hokejbale jste nehrál pouze za Mečouny. Do zápasů jste nastupoval i v dresu dnes již neexistující kladenské Habešovny Gladiators. Kde jste zažil největší úspěchy a na jaké momenty v kariéře zatím vzpomínáte nejradši?
Největší úspěchy jsem zažil v Plzni. Vyhrál jsem zde první titul, mohl jsem okusit reprezentaci. Můj největší úspěch v hokejbale byla šance začít hrát extraligu a na to už navazovaly ostatní věci.

Pokud byste měl vypíchnout jeden zápas z vaší kariéry, který se vám nejvíc vryl do paměti nebo pro vás má zvláštní význam, jaký by to byl a proč?
Pro mě mají zvláštní význam všechny zápasy, které můžu hrát.