Vy jste už byl v Plzni v minulosti několikrát, že?
Teď jsem tu vlastně už popáté. V letech 2010 a 2012 jsme tu byli s juniorskými výběry na kempech. Předtím jsem tu byl ještě na mistrovství světa mužů v roce 2009, ale to jsme zde netrénovali. Bohužel jsem nemohl přijet na Masters, které se tu konalo naposledy. Účastnil jsem se ho ale předtím ještě v Bratislavě.

Jaká je tedy vaše funkce u kanadského národního týmu?
Přesný název mé pracovní pozice zní high-performance minor director, což v podstatě znamená, že mám na starost vše kolem národních týmů k takovýmto mezinárodním akcím typu mistrovství světa. Dávám dohromady složení týmů spolu s dalšími skauty, kteří sledují jednotlivé soutěže a konkrétní hráče v kanadských soutěžích. Také mám navíc na starost právě třeba výběr místa k uspořádání kempu.

Proč jste si tedy vybral opět Plzeň?
Jak bych si mohl nevybrat Plzeň (směje se). První mistrovství, kterého jsme se účastnili, bylo v roce 2010 v Mostu, poté následovalo další v Písku a u obou mistrovství jsme využili možnosti uspořádat kemp právě v Plzni. Dává to smysl hlavně geograficky, ale to rozhodování nám usnadňuje také přístup Josefa Kadaněho, který nám vytváří skvělé podmínky a cítíme, že si celý klub váží naší spolupráce. Mimo to je tu ideální zázemí přesně v tom stavu, jak se nám to hodí. Pro nás by navíc bylo příliš nákladné uspořádat takovýto kemp v Kanadě, protože bychom museli nejprve přesunout všechny hráče z různých částí Kanady na jedno místo a poté ještě hromadně letět do místa konání. Takhle to máme snazší v tom, že se sejdeme rovnou až v Praze. Minulé kempy jsme tedy létaly do Frankfurtu, odkud jsme sem jezdili autobusy, ale to bylo jen z toho důvodu, že zrovna v tom termínu vyšly letenky do Frankfurtu výhodněji. Tento rok poletíme do Prahy.

Měli jste i jiné alternativy? Letos se hraje na Slovensku, tak třeba někde blíže Bratislavě?
Bratislava nás kontaktovala, jestli bychom tam nechtěli náš kemp uspořádat, ale letenky do Vídně jsou pro nás moc drahé, takže bychom stejně letěli do Prahy. Poté už je pro nás výhodnější využít právě Plzeň, tím spíše, že po tom dlouhém letu už to sem zabere jen hodinu na přesun z letiště. Do Bratislavy bychom museli jet mnohem déle a Plzeň už navíc máme vyzkoušenou. Je to nádherné město, hráčům se to tady vždycky líbilo a obecně je tu příjemnější prostředí pro náš pobyt.

Někteří hráči se tedy poprvé uvidí až v Česku?
Popravdě právě dokončujeme proces výběru hráčů pro jednotlivé kategorie. V Kanadě akorát skončil šampionát západní Kanady a národní šampionát. Z těchto dvou soutěží si vybíráme hráče pro národní týmy. Mezi srpnem a zářím pak obvykle rozesíláme pozvánky a jakmile nám dorazí potvrzení, rozesíláme hráčům další informace včetně toho prvního setkání, které proběhne právě na kempu v Plzni, respektive v Praze na letišti.

V minulosti jste zde vždy sehráli i nějaké přátelské zápasy s plzeňskými dorostenci. Co si od těchto utkání slibujete?
Pomáhá to hráčům zvyknout na způsob, jakým se hokejbal v Evropě hraje. Mnoho mladších hráčů se s tím musí nejprve sžít. Je to trochu fyzicky náročnější styl, navíc se i liší hra tělem, od níž se nepřímo odvíjí i posuzování rozhodčích pro některé zákroky. Toto je tedy ideální možnost pro naše hráče vyzkoušet si, jakému hernímu stylu budou na mistrovství muset čelit.

Pochvaloval jste si zdejší podmínky. Jak to ale vypadá v Kanadě? Máte tam venkovní hřiště?
Téměř všechna hřiště, na kterých v Kanadě hrajeme, jsou zastřešená. V oblasti Ontario je tedy několik venkovních hřišť, ale většina hráčů je zvyklá na zastřešená hřiště, většinou ale betonová. Ta možnost hrát v Plzni, kde je naprosto totožný povrch s tím, na kterém se bude hrát mistrovství světa, je velkou výhodou. Hráči si mohou zvyknout na přihrávky, střely, ale také třeba i na běhání. V tom všem je určitý rozdíl.

Jaké máte tedy pro samotný světový šampionát cíle? Předpokládám, že jen ty nejvyšší.
Všichni máme samozřejmě sen odvézt si zlato. Já ale doufám, že se nám to celkově podaří, že kluci získají nové zkušenosti a navážou nová přátelství. Budou tam hráči ze západní i východní části Kanady, takže se jinak jen těžko potkají. Doufám, že obstojíme, ať už to bude ve finále nebo třeba v souboji o bronz, protože na tom, aby se nám to podařilo, teď všichni tvrdě pracují.