Pavle, jaké jsou vaše první dojmy v roli trenéra?
Těžká otázka. Za tu chvíli, za ty čtyři tréninky, co kluky mám, tak pracují velmi dobře. Doufám, že to tak bude pokračovat.

Jak jste se vůbec dostal do této funkce? Kdy se vše začalo realizovat?
Zhruba před třemi týdny, když mi zavolal pan Kadaně, jestli bych měl zájem. A domluvili jsme se.

Na co se ze začátku zaměříte? Dáváte si nějaké cíle na další sezonu?
Určitě se zaměříme na individuální činnosti. Na střelbu, nahrávku, nabíhání. S mým kolegou Petrem Bočanem budeme kluky vést k velkému pohybu. A cíle? Tím největším cílem je, aby se kluci neustále zlepšovali, to řadíme nad důležitost aktuálních sportovních výsledků.

Co se vám vybaví, když se řekne: „HBC Plzeň“?
Co by se mi mohlo vybavit, když jsem tu hrál 15 let…(přemýšlí). Dobrý hokejbalový klub, který by měl hrát v mužské kategorii na špici. Všechno záleží na výchově mládeže, kterou jsem nikdy moc nesledoval, ale z toho málo co vím, můžu říct, že ta zde fungovala vždy dobře.

Aktivní působení v plzeňském dresu jste ukončil před sezonou 2010/11. V této sezoně jste ještě pomohl ve dvou zápasech extraligy. Definitivní tečkou byl turnaj Pilsen Cup 2012. V minulých dvou sezonách jste také nastupoval za Litice. Jste spokojen se svou kariérou?
Já myslím, že ano. Naprosto spokojen.

Co vám hokejbal vzal a co dal?
Hokejbal mi dal spoustu dobrých kamarádů, pohyb a kila (usmívá se). A co mi vzal? Vzal mi čas.

Spousta mladých hokejbalistů by chtěla dosáhnout toho co vy. Co byste jim vzkázal?
Kluci na sobě musí neustále pracovat, musí ten sport mít rádi. To je nejdůležitější.