Hráči udělali obrovský krok vpřed, říká o nejmladších hokejbalistech trenér Michal Sýkora
22. června 2013P L Z E Ň – Družstva přípravky a béčka mladších žáků mají v Plzni mnoho společného. Výraznou část týmu druhého mužstva mladších žáků totiž tvoří právě hráči věkově odpovídající přípravce, oba týmy pak vede Michal Sýkora, podle něhož je v dětech cítit ta pravá soudržnost a klubová hrdost.
Přestože u těch nejmladších kategorií ani tolik nezáleží na výsledku, ten finálový turnaj sehrála přípravka i přes konečné sedmé místo poměrně dobře. Jak byste tedy zhodnotil celou sezonu z pohledu hráčů tohoto ročníku?
Přípravky sehrály během sezony celkem deset regionálních turnajů, do kterých nastupovali ti nejmenší a nejmladší hráči. Cílem této soutěže bylo vzbudit v dětech co největší zájem o hokejbal a zároveň je naučit týmové hře. Hrálo se systémem 3+1 na malém hřišti a na většině hráčů byla vidět hrdost, že mohou nosit mečouna na hrudi. Tým MŽ "B" byl složen taktéž z hráčů přípravkových ročníků. Máme velice početnou a silnou základnu u nejmladších hokejbalistů, v letošním ročníku se jednalo dokonce o více než čtyřicet hráčů a hráček. Z tohoto důvodu jsem velmi rád, že vznikl tým MŽ "B".
Jak byste tedy zhodnotil ten závěrečný turnaj přípravek?
První utkání jsme sehráli proti HAK Autosklo Pardubice a po výborném výkonu celého týmu jsme zvítězili 2:4. Ve druhém utkání narazili naši hráči na obávaného soupeře Svítkov Stars Pardubice. I toto utkání zvládli naši hráči na jedničku, a připsali si tak druhou výhru 5:1. Na závěr prvního hracího dne nás čekal soupeř z Třemošné. V tomto západočeském derby jsme zvítězili jednoznačně a vysoko 9:1. Do tohoto utkání navíc nastoupili všichni hráči na soupisce včetně náhradníků. Druhý hrací den nás čekal místní soupeř – Sršni Svitavy. Po velice vyrovnaném boji a hře, která měla náboj, jsme uhráli remízu 1:1. Následovalo další drama a to samostatná střílení. Tam naši bojovníci sice prohráli, ale to až ve dvanácté sérii 1:2. Dosáhli jsme tak druhého místa v naší skupině a čekali na soupeře do předkola čtvrtfinále.
Vývojem v ostatních skupinách se jím následně stal celek Lokomotivy Česká Třebová. Toto utkání jsme opět za přispění všech hráčů a náhradníků naprosto bez problémů vyhráli 6:0. Ve čtvrtfinále nás čekal soupeř z Hostivaře a tento zápas byl bohužel jediný, kde nás soupeř výrazně přehrával. Po obrovském nasazení týmu jsme nakonec prohráli 2:3. Musím však uznat, že Hostivař byla po celý zápas výrazně lepší a to nejen střelecky, ale i pohybově. Následovalo poslední utkání s dalším vyřazeným čtvrtfinalistou a to s celkem Hbc Pento Most. Tento souboj o sedmé místo v celkovém pořadí si naši hráči opět pohlídali a připsali si pátou výhru v turnaji, nyní 3:1.
Jaký pokrok v obou kategoriích hráči udělali?
Hráči tohoto týmu pravidelně každý týden nastupovali do regionální soutěže mladších žáků. Zde se setkávali se soupeři o dva až tři roky staršími a i přes vysoké prohry nemohu opomenout velkou bojovnost a nasazení ve všech utkáních. Myslím si, že v obou kategoriích udělali hráči obrovský pokrok. V přípravkách hlavně v technice a MŽ "B" v rychlosti a přehledu na hřišti. Na velkém hřišti se hráči velice rychle naučili, co znamená postavení mimo hru nebo zakázané uvolnění.
Jak se vám s nimi pracovalo?
Společně s Martinem Kalubou jsme se celou sezonu dvakrát v týdnu věnovali těmto hráčům a výsledek se dostavil na vrcholu sezony. MŽ "B" uhráli jednu remízu a v posledním kole dokonce porazili Č. Budějovice. Největším úspěchem pak byl i přes konečné sedmé místo, turnaj MČR v M. Třebové. Zde se projevila soudržnost všech hráčů. Tým složený výhradně z hráčů MŽ "A" a MŽ "B", kteří coby věkem přípravek hráli vyšší soutěž, zde dokázal, že je rovnocenným, ne-li lepším, soupeřem všem týmům z republiky.
Bylo pro tým přípravky hodně těžké překousnout těsné vyřazení ve čtvrtfinále?
Po tom nešťastném vyřazení jsme vysvětlili hráčům, že takový je sport a vlastně i život. Přes pár slziček se nám podařilo znovu tým patřičně namotivovat do posledního souboje o umístění, kteří nejmladší mečouni zvládli opět na jedničku.