Michal Edl: Příčina našich neúspěchů? Nedisciplinovanost

18. října 2011

Obránce HBC Plzeň Michal Edl neprožívá na začátku sezóny 2011/12 jednoduché období. Bojuje s vleklými zdravotními potížemi, kvůli kterým musel vynechat několik utkání. U A-týmu zastává funkci vedoucího mužstva a na nedávné valné hromadě byl zvolen místopředsedou klubu. Z pozice hráče a funkcionáře zatím není s působením svého týmu v extralize spokojen. V rozhovoru zmiňuje několik důvodů nevyrovnaných výkonů.

Michale, v úvodu sezóny vás zatím trápila zranění. S čím jste přesně laboroval, co vás vyřadilo ze hry?
Mám dlouhodobé problémy s kyčlí a na předposledním tréninku před začátkem sezóny jsem si natáhl tříslo. Moje problémy jsou hlavně z přetížení, kdy už tělo nezvládne tolik zápasů. Už na konci minulé sezóny jsem přemýšlel, že ze zdravotních důvodů přeruším kariéru. Ale v červenci při představení nového trenéra bylo v kabině asi 28 hráčů do hry, tak jsem si řekl, že je nás dost a budu moct hrát méně zápasů, abychom se prostřídali a mladší dostali šanci. Situace ale už v srpnu byla taková, že do přípravy jsme nastoupili bez některých hráčů, kteří skončili. Na přípravné zápasy jsme pak jeli ve dvanácti lidech a při World Cupu jsme místo pěti útoků měli pouze tři, takže mohu spoluhráčům určitě poděkovat, že jsem nebyl tak „vytěžovaný“.

Teď už je vše v pořádku? Můžete naplno hrát i trénovat?
Bohužel není a nevím, jestli někdy bude. Čeká mě vyšetření na magnetické rezonanci a pak uvidím. V mém pohybu je hodně omezení, ale když vidím současný stav týmu, cítím osobní zodpovědnost, musím mu pomoci i když to herně není stoprocentní.

Na jaké místo v sestavě s vámi počítá trenér Kovařík? Jaké úkoly dostáváte? V utkání s Třincem jste dokonce naskočil v útoku...
O konkrétní pozici jsme se nebavili mě je úplně jedno, kde hraji. Kam a s kým mě trenér postaví, tam budu hrát tak, abych byl týmu maximálně prospěšný. S Třincem to bylo zajímavé. Nebyl jsem v zápasovém tempu a v pátek po tréninku jsme to viděl na sedmého obránce, s tím že bych naskočil na jednu třetinu. Ráno nebylo dobře Gulymu a Zemy přijel v pátek z práce, tak se trenér rozhodl udělat z nás čtvrtý útok. Bylo jasné, že Zemy i Guly nejsou typy bránících hráčů, tak moje role byla předem jasná. Snad jsem se tam klukům moc nepletl.

I když jste v některých utkáních nemohl nastoupit, všechny letošní zápasy jste viděl. Co je příčinou dosavadních výkonů? Proč nedokážete vítězit ve vyrovnaných zápasech?
Příčina je jasná a to nedisciplinovanost. Ta první je herní, když trenér při tréninkách něco vysvětluje, neříká to jen tak pro srandu, ale z důvodu, abychom se zlepšovali. V cvičeních klade důraz na spoustu věcí, které máme dělat v zápasech, ale když je nebudeme dělat na tréninku, zákonitě se do zápasu nepřenesou. To si my jako hráči musíme uvědomit. Druhá věc je diskutování s protihráči či rozhodčím. My se musíme soustředit sami na sebe a na vlastní výkon. Přemýšlet nad tím, zda jsme na hřišti odvedli maximum a zda to bylo podle toho, co po nás trenér chce a pokud tomu tak nebylo hned další střídání se zlepšit.

Patříte k hráčům střední generace, která by měla v týmu přebrat vůdčí roli. Cítíte to také tak nebo je situace v kabině jiná?
Určitě patřím a jsem si toho vědom. To je jeden z důvodů, proč v současné chvíli hraji i přes má omezení. Myslím, že roli naší generace chápeme jen čtyři - já, Semič, Máca a Berry. Zbytek se jen veze a to je špatně. My těm mladším musíme herně pomáhat, i kdybychom jim to museli říkat denně stokrát, což mi u některých spoluhráčů chybí.

V čem je vůbec letošní značně omlazený tým rozdílný oproti družstvu z předchozích let. Nechybí přeci jen zkušenosti hráčů jako byli Juráček, Štulc či Komanec?
S příchodem trenéra Kovaříka se jedna věc změnila zásadně a to, že v základní části dostávají všichni hráči příležitost v přesilovkách a oslabeních, aby byli do budoucna schopni tyhle situace zvládat. Bohužel to má dopad na výsledky, ale když na sobě budeme pracovat, výsledek se dostaví. V tomhle jsme poslední roky zaspali. Minulý trenér hrál tak na osm lidí a zbytek dostával prostor jen sporadicky. Některé hráče to otrávilo. Navíc kluci nemají praxi z důležitých situací, skok mezi starším dorostem a extraligou je opravdu velký. Zkušenosti Mariána, Páji či Komára určitě chybí, proto byla velká chyba, že jsme v minulosti nedokázali jejich zkušeností využít k tomu, aby ti mladší, kteří v A-týmu jsou už dva roky, byli lepší.

Na podzim vás ještě čeká sedm zápasů. S kolik body na kontě byste po podzimu byl spokojen?
Já nechci mluvit o bodech. Přeju si, aby každý hráč odvedl výkon v trénincích i zápasech na sto procent. Abychom se při zápase soustředili na svůj vlastní výkon, nekomentovali vše kolem sebe a těžko se smiřovali s tím, že je někdo lepší. A pokud někdo lepší bude, aby se každý zamyslel, proč tomu tak bylo a co mohl udělat lépe a příště to napravil.

A jaký je cíl pro nejbližší víkend, kdy do Plzně přijíždějí ambiciózní týmy Pardubic a pražského Kertu?
Čekají nás velmi kvalitní týmy, oba navíc aktuálně hrají velice dobře. Pokud zvládneme hrát disciplinovaně a podle toho, co nám řekne trenér, věřím, že uspějeme. Cíle nemůžou být malé, náš tým má na to, aby získal šest bodů a my se o ně musíme poprat.