Marek Lendl: Musíme si uvědomit, že hrajeme za jeden tým
13. října 2011
V uplynulé sezóně se v plzeňském dresu objevil jen v jarní části a to spíše sporadicky. Letos je však Marek Lendl kapitánem týmu a od začátku nového ročníku dokazuje, že v nové pozici je oprávněně. Přestože se jeho první formaci daří a odezněly také vleklé zdravotní potíže, není Lendl zatím spokojený. Plzeňský tým ze sedmi utkání zvítězil pouze čtyřikrát. „Musíme si uvědomit, že hrajeme za jeden tým,“ burcuje kapitán HBC Plzeň, který dále popisuje, jak současný tým hledá svou tvář.
Před startem sezóny jste byl postaven do nové role, jste kapitánem týmu. Jak se v této pozici cítíte?
Nejprve jsem byl dost převapen, že padla volba na mne, ale jsem rád. I když to pro mne znamená, že se musím víc krotit. Jsem hodně emotivní typ, takže se v diskusích s rozhodčími dostávám do situací, které jsou hodně na hraně. Zvlášť letos mi přijde, že v každém zápase je minimálně jeden zákrok, kdy jde o zdravý. Štve mne, že si hráči neuvědomují, že jde především o zábavu, i když každý chceme vyhrát. Možná, že si ti kluci neuvědomují, co mohou způsobit, ale to je špatně. Každý přece chceme odejít zdraví, abychom mohli dál normálně fungovat.
Po prvních sedmi zápasech a předchozí letní přípravě můžete být spokojen s tím, že se vám vyhýbají zdravotní potíže. Nebo jsou nějaké bolístky, které jste musel přejít?
Musím zaklepat, že záda drží, stejně tak pohybový aparát. Což je pozitivní změna oproti minulému roku. Sice se o mne pokoušela nějaká ta chřipka nebo nachlazení, vynechal jsem i několik tréninků, ale to nebylo nic vážného.
První útok, ve kterém nastupujete společně s Adamem Roušalem a Ondřejem Kejřem zatím hraje ve velké pohodě. Alespoň z hlediště to tak vypadá, jak funguje spolupráce na hřišti?
Nechtěl bych hodnotit, jestli se nám daří nebo nedaří. Žádná velká sláva to není, měli bychom dávat víc gólů. Spíš je důležité, aby hrály všechny tři lajny. S tím máme zatím problém a třeba v utkání s Mostem to bylo hodně vidět. Náš útok soupeře sice dostal pod tlak, ale potřebujeme, aby další formace hrály dál v útočném pásmu. Klidně za cenu zašlápnutí. Aby nás pak nestálo hodně sil vhazování v obranném pásmu.
Není to daň za nezkušenost mladých hráčů, kterých máte v týmu celou řadu?
To bych neřekl, spíš jde o herní inteligenci. Všichni si musí uvědomit, že hrajeme za jeden tým. Když vybojuji útočné pásmo pro další lajnu, je to úspěch. Kluci si musí uvědomit, že góly nebude dávat jenom první lajna, že musí přispět i druhá nebo třetí.
V dosavadních zápasech vás o body připravila především slabá produktivita. Čím to, že se týmu střelecky nedaří?
Hlavně ve vyrovnaných zápasech se silnými soupeři jsou naše neproměněné šance velkým problémem. Nemůžeme vyhrát na jednu branku ve Vlašimi nebo na dvě v Mostě. Trenér Kovářík říká, že mu občas přijde, jako bychom branku ani nechtěli dát. S tím souhlasím. V rozhodujících chvílích neuděláme krok navíc, jen čekáme na míček a pak jsme všude pozdě. Na to jsme se zaměřili v posledních trénincích a snad přijde zlepšení. I když jde o dlouhodobou práci.
Přestože v každém utkání bojujete o cenné body do extraligové tabulky trenér Martin Kovářík nechává rovnoměrně prostoru všem hráčům. Proti Třinci jste hráli na čtyři kompletní formace. Jak se vyrovnáváte s nově nastoleným trendem?
Byl jsem zvyklý hrát větší část zápasu, ale pak klíčovým hráčům chyběly síly. V závěru už nebylo z čeho brát. Proto je důležité, že se zátěž rozloží na tři nebo čtyři pětky. Zvlášť v nedělních utkáních je to znát. Navíc je to dobře pro nové, méně zkušené hráče, kteří sbírají zkušenosti a ty se budou hodit v jarních bojích a v play-off. Když by kluci hráli dvě, tři střídání za třetinu, nebudou se zlepšovat a hlavně nebudou mít chuť do dalších zápasů.
V sobotu vás čeká utkání v Ústí nad Labem. Střetnete se s týmem vyznávajícím herní styl, na který už z haly asi nejste vůbec zvyklí. S jakým cílem vyrážíte na sever Čech?
Chceme zvítězit, získat tři body. Ústí zkouší hrát loby a dobíhat míček, ale s tím si poradíme. Musíme dodržovat to, k čemu nás trenér nabádá. Útočníci musí lítat a nenechat obráncům soupeře čas pro rozehrávku. Ale to platí ve všech zápasech – hrát aktivně.
Nejprve jsem byl dost převapen, že padla volba na mne, ale jsem rád. I když to pro mne znamená, že se musím víc krotit. Jsem hodně emotivní typ, takže se v diskusích s rozhodčími dostávám do situací, které jsou hodně na hraně. Zvlášť letos mi přijde, že v každém zápase je minimálně jeden zákrok, kdy jde o zdravý. Štve mne, že si hráči neuvědomují, že jde především o zábavu, i když každý chceme vyhrát. Možná, že si ti kluci neuvědomují, co mohou způsobit, ale to je špatně. Každý přece chceme odejít zdraví, abychom mohli dál normálně fungovat.
Po prvních sedmi zápasech a předchozí letní přípravě můžete být spokojen s tím, že se vám vyhýbají zdravotní potíže. Nebo jsou nějaké bolístky, které jste musel přejít?
Musím zaklepat, že záda drží, stejně tak pohybový aparát. Což je pozitivní změna oproti minulému roku. Sice se o mne pokoušela nějaká ta chřipka nebo nachlazení, vynechal jsem i několik tréninků, ale to nebylo nic vážného.
První útok, ve kterém nastupujete společně s Adamem Roušalem a Ondřejem Kejřem zatím hraje ve velké pohodě. Alespoň z hlediště to tak vypadá, jak funguje spolupráce na hřišti?
Nechtěl bych hodnotit, jestli se nám daří nebo nedaří. Žádná velká sláva to není, měli bychom dávat víc gólů. Spíš je důležité, aby hrály všechny tři lajny. S tím máme zatím problém a třeba v utkání s Mostem to bylo hodně vidět. Náš útok soupeře sice dostal pod tlak, ale potřebujeme, aby další formace hrály dál v útočném pásmu. Klidně za cenu zašlápnutí. Aby nás pak nestálo hodně sil vhazování v obranném pásmu.
Není to daň za nezkušenost mladých hráčů, kterých máte v týmu celou řadu?
To bych neřekl, spíš jde o herní inteligenci. Všichni si musí uvědomit, že hrajeme za jeden tým. Když vybojuji útočné pásmo pro další lajnu, je to úspěch. Kluci si musí uvědomit, že góly nebude dávat jenom první lajna, že musí přispět i druhá nebo třetí.
V dosavadních zápasech vás o body připravila především slabá produktivita. Čím to, že se týmu střelecky nedaří?
Hlavně ve vyrovnaných zápasech se silnými soupeři jsou naše neproměněné šance velkým problémem. Nemůžeme vyhrát na jednu branku ve Vlašimi nebo na dvě v Mostě. Trenér Kovářík říká, že mu občas přijde, jako bychom branku ani nechtěli dát. S tím souhlasím. V rozhodujících chvílích neuděláme krok navíc, jen čekáme na míček a pak jsme všude pozdě. Na to jsme se zaměřili v posledních trénincích a snad přijde zlepšení. I když jde o dlouhodobou práci.
Přestože v každém utkání bojujete o cenné body do extraligové tabulky trenér Martin Kovářík nechává rovnoměrně prostoru všem hráčům. Proti Třinci jste hráli na čtyři kompletní formace. Jak se vyrovnáváte s nově nastoleným trendem?
Byl jsem zvyklý hrát větší část zápasu, ale pak klíčovým hráčům chyběly síly. V závěru už nebylo z čeho brát. Proto je důležité, že se zátěž rozloží na tři nebo čtyři pětky. Zvlášť v nedělních utkáních je to znát. Navíc je to dobře pro nové, méně zkušené hráče, kteří sbírají zkušenosti a ty se budou hodit v jarních bojích a v play-off. Když by kluci hráli dvě, tři střídání za třetinu, nebudou se zlepšovat a hlavně nebudou mít chuť do dalších zápasů.
V sobotu vás čeká utkání v Ústí nad Labem. Střetnete se s týmem vyznávajícím herní styl, na který už z haly asi nejste vůbec zvyklí. S jakým cílem vyrážíte na sever Čech?
Chceme zvítězit, získat tři body. Ústí zkouší hrát loby a dobíhat míček, ale s tím si poradíme. Musíme dodržovat to, k čemu nás trenér nabádá. Útočníci musí lítat a nenechat obráncům soupeře čas pro rozehrávku. Ale to platí ve všech zápasech – hrát aktivně.
