Martin Kovářík: V play-off ukážeme naši skutečnou sílu
9. března 2011
Starší dorostenci HBC Plzeň mají za sebou první dvě jarní utkání, ve kterých šlo o body do extraligové tabulky. Dvě výhry vynesly mladé Plzeňany do elitní čtyřky soutěže. Trenér Martin Kovářík v rozhovoru kvituje povedená vystoupení na východě Čech i vyhlídky pro play-off, které se blíží mílovými kroky. Do konce základní části zbývá odehrát již jen pět kol.
Před začátkem jarní části sezóny jste sehráli jen dvě přípravná utkání v rámci jednodenního miniturnaje. Jak těžké bylo dostat se v Hradci do zápasové pohody?
S naším úzkým kádrem jsem ani nechtěl hrát více přípravných zápasů. Na začátku utkání v Hradci to bylo znát, dvě třetiny to bylo hodně bojovné a nepřesné, v posledních části hry už začínala mít hra trochu kvalitu.
Hradecké hřiště dlouho vypadalo zakleté. Pětice hráčů, která byla u pohárového fiaska v podobě prohry s Hronovem, přes půl zápasu nemohla vstřelit jedinou branku. Stejně tak jejich spoluhráči. Čím to?
Hokejbal v hale a venku je trochu jiný sport. Zvlášť v Hradci není povrch zrovna optimální a kluci měli potíže si na něj zvyknout. Bylo to ale podstatně lepší než v poháru, možná i díky této facce.
Šťastný první zásah pak osud utkání úplně změnil a vy jste se rozstříleli. Je to jenom tím, že si hráči najednou začali věřit nebo v čem vidíte příčinu?
Myslím si, že bychom zápas otočili stejně, byla to jen otázka času. Naše mužstvo má svoji kvalitu, kterou postupem času prokázalo.
Ani druhý den v Pardubicích se týmu začátek utkání nepovedl a opět musel dotahovat. Nakonec znovu úspěšně. Pomalé rozjezdy by vás však v soubojích s týmy ze špičky tabulky a v blížícím se play-off mohly mrzet...
V Pardubicích jsme ale paradoxně začali podstatně lépe než v Hradci. Zbrzdily nás dvě individuální chyby, které soupeř potrestal. Od druhé třetiny jsme ale jasně dominovali, chvílemi se na předváděnou hru dalo i koukat.
Díky šesti bodům jste si upevnili pozici na místech zaručujících play-off. S tím musíte být spokojen...
Víc bodů jsme ani uhrát nemohli, z tohoto pohledu jednoznačná spokojenost. Částečně jsem spokojen i s hrou a přístupem, i když vždy se dá něco zlepšit. Před play-off chceme uhrát co možná nejvíce bodů, abychom měli výhodu naší haly. Chtěli bychom se dostat alespoň na třetí místo, výše už je to asi nereálné.
Dá se očekávat, že jednotlivé týmu budou nyní posilovat a to především z řad hokejistů. Chystají se změny také v plzeňském kádru?
Doufám, že nás posílí Jakub Kolařík, který už u nás odehrál už na podzim řadu zápasů a končí mu hokejová sezona. Jinak bych chtěl více zapojit hráče z mladšího dorostu, kteří s námi odehráli zmíněný přípravný turnaj i poslední dva zápasy, a byli určitě na hřišti platní. Posilovat se někým jen proto, abychom udělali výsledek, nemá žádný význam.
V týmu máte několik juniorských reprezentantů. Sledujete jako kouč české dvacítky jejich výkony bedlivěji než hru ostatních hráčů?
Sleduju nejenom jejich výkony, v jejich věku ještě mají právo na nějaké výkyvy, ale hlavně jejich přístup. Musí tým táhnout a ostatní se k nim přidat, ne aby tomu bylo obráceně. Každopádně nikde není napsáno, že v nominaci nemůže být někdo jiný. Kvalitní hráče tu máme a to nejenom ty, kteří se představili na Pilsen Cupu, nás trápí spíš úzký kádr.
Někteří z vašich svěřenců, včetně zmíněných reprezentantů, si už vyzkoušeli zápasy v seniorské kategorii, v Českém poháru či Oblastní lize. Jak velký je rozdíl mezi extraligou staršího dorostu a soutěžemi mužů? Kolik hráčů se může v hokejbalu nadále uplatnit?
Nedokážu úplně přesně říct, jak velký rozdíl mezi těmito kategoriemi je. Byl jsem příjemně překvapen, jak si dvacítka poradila se zápasy na Pilsen Cupu, nepříjemně s pohárem v Hradci, ale tam to bylo spíše o přístupu. Mladí musí uplatňovat svoje přednosti a přehrávat starší hráče hlavně pohybem a nasazením. Pokud tomu tak není, je zle.
Z našeho týmu má určitě většina hráčů předpoklady pro to, aby se uplatnila v seniorském hokejbale. Musí ale nadále pracovat a chtít se zlepšovat. Potřebují ale také podporu starších hráčů i trenéra.
Před sezónou jste si určitě dal nějaké konkrétní cíle, nyní se blíží konec základní části a play-off, které může být hodně ošemetné i krátké. Prozraďte některé vytčené úkoly a jak se je daří plnit?
Dávat si cíle před sezonou v dorosteneckých soutěžích je velice těžké, protože týmy se hodně mění. U nás skončil gólman, dva obránci a tři útočníci, což je poměrně citelné oslabení. Proto jsem spíše doufal, že bychom mohli hrát někde v horních patrech tabulky. Během sezony jsem poznal, že v této soutěži není výrazně lepší soupeř, než jsme my. Nebýt našich zbytečných ztrát, hlavně díky menší koncentraci, a horšího přístupu v některých zápasech, mohli jsme v dlouhodobé části v klidu hrát o posty nejvyšší. Nyní se musíme soustředit na blížící se play-off a tam ukázat naši skutečnou sílu.
S naším úzkým kádrem jsem ani nechtěl hrát více přípravných zápasů. Na začátku utkání v Hradci to bylo znát, dvě třetiny to bylo hodně bojovné a nepřesné, v posledních části hry už začínala mít hra trochu kvalitu.
Hradecké hřiště dlouho vypadalo zakleté. Pětice hráčů, která byla u pohárového fiaska v podobě prohry s Hronovem, přes půl zápasu nemohla vstřelit jedinou branku. Stejně tak jejich spoluhráči. Čím to?
Hokejbal v hale a venku je trochu jiný sport. Zvlášť v Hradci není povrch zrovna optimální a kluci měli potíže si na něj zvyknout. Bylo to ale podstatně lepší než v poháru, možná i díky této facce.
Šťastný první zásah pak osud utkání úplně změnil a vy jste se rozstříleli. Je to jenom tím, že si hráči najednou začali věřit nebo v čem vidíte příčinu?
Myslím si, že bychom zápas otočili stejně, byla to jen otázka času. Naše mužstvo má svoji kvalitu, kterou postupem času prokázalo.
Ani druhý den v Pardubicích se týmu začátek utkání nepovedl a opět musel dotahovat. Nakonec znovu úspěšně. Pomalé rozjezdy by vás však v soubojích s týmy ze špičky tabulky a v blížícím se play-off mohly mrzet...
V Pardubicích jsme ale paradoxně začali podstatně lépe než v Hradci. Zbrzdily nás dvě individuální chyby, které soupeř potrestal. Od druhé třetiny jsme ale jasně dominovali, chvílemi se na předváděnou hru dalo i koukat.
Díky šesti bodům jste si upevnili pozici na místech zaručujících play-off. S tím musíte být spokojen...
Víc bodů jsme ani uhrát nemohli, z tohoto pohledu jednoznačná spokojenost. Částečně jsem spokojen i s hrou a přístupem, i když vždy se dá něco zlepšit. Před play-off chceme uhrát co možná nejvíce bodů, abychom měli výhodu naší haly. Chtěli bychom se dostat alespoň na třetí místo, výše už je to asi nereálné.
Dá se očekávat, že jednotlivé týmu budou nyní posilovat a to především z řad hokejistů. Chystají se změny také v plzeňském kádru?
Doufám, že nás posílí Jakub Kolařík, který už u nás odehrál už na podzim řadu zápasů a končí mu hokejová sezona. Jinak bych chtěl více zapojit hráče z mladšího dorostu, kteří s námi odehráli zmíněný přípravný turnaj i poslední dva zápasy, a byli určitě na hřišti platní. Posilovat se někým jen proto, abychom udělali výsledek, nemá žádný význam.
V týmu máte několik juniorských reprezentantů. Sledujete jako kouč české dvacítky jejich výkony bedlivěji než hru ostatních hráčů?
Sleduju nejenom jejich výkony, v jejich věku ještě mají právo na nějaké výkyvy, ale hlavně jejich přístup. Musí tým táhnout a ostatní se k nim přidat, ne aby tomu bylo obráceně. Každopádně nikde není napsáno, že v nominaci nemůže být někdo jiný. Kvalitní hráče tu máme a to nejenom ty, kteří se představili na Pilsen Cupu, nás trápí spíš úzký kádr.
Někteří z vašich svěřenců, včetně zmíněných reprezentantů, si už vyzkoušeli zápasy v seniorské kategorii, v Českém poháru či Oblastní lize. Jak velký je rozdíl mezi extraligou staršího dorostu a soutěžemi mužů? Kolik hráčů se může v hokejbalu nadále uplatnit?
Nedokážu úplně přesně říct, jak velký rozdíl mezi těmito kategoriemi je. Byl jsem příjemně překvapen, jak si dvacítka poradila se zápasy na Pilsen Cupu, nepříjemně s pohárem v Hradci, ale tam to bylo spíše o přístupu. Mladí musí uplatňovat svoje přednosti a přehrávat starší hráče hlavně pohybem a nasazením. Pokud tomu tak není, je zle.
Z našeho týmu má určitě většina hráčů předpoklady pro to, aby se uplatnila v seniorském hokejbale. Musí ale nadále pracovat a chtít se zlepšovat. Potřebují ale také podporu starších hráčů i trenéra.
Před sezónou jste si určitě dal nějaké konkrétní cíle, nyní se blíží konec základní části a play-off, které může být hodně ošemetné i krátké. Prozraďte některé vytčené úkoly a jak se je daří plnit?
Dávat si cíle před sezonou v dorosteneckých soutěžích je velice těžké, protože týmy se hodně mění. U nás skončil gólman, dva obránci a tři útočníci, což je poměrně citelné oslabení. Proto jsem spíše doufal, že bychom mohli hrát někde v horních patrech tabulky. Během sezony jsem poznal, že v této soutěži není výrazně lepší soupeř, než jsme my. Nebýt našich zbytečných ztrát, hlavně díky menší koncentraci, a horšího přístupu v některých zápasech, mohli jsme v dlouhodobé části v klidu hrát o posty nejvyšší. Nyní se musíme soustředit na blížící se play-off a tam ukázat naši skutečnou sílu.
