Časová náročnost je možná až dvojnásobná oproti hráči, říká o trenérské práci Stanislav Kastner

V sobotu zahájil A-tým sezónu v Ústí nad Labem, o den později přivítal prvoligový B-tým na domácí půdě Suchdol nad Lužnicí. U obou zápasů byl Stanislav Kastner. U prvního jako asistent trenéra, do druhého nastoupil jako hráč. Kromě těchto duelů a funkcí přišla v rozhovoru řeč také na odložené MS Masters.

V sobotu jste s A-týmem zahájili extraligovou sezónu v Ústí nad Labem. V utkání jste šli do vedení, nakonec ale těsně prohráli 1:2 a domů jste se vraceli bez bodů. Jak jste zápas viděl z lavičky, co o vítězi rozhodlo?
Těch faktorů je více a určitě si je s hráči rozebereme. Dva hlavní jsou, že jsme nedokázali navázat na poměrně slušnou první třetinu (vedení 1:0) a že jsme nedali gól z přesilovky.

O den později jste nastoupil s B-týmem proti Suchdolu nad Lužnicí. Jak byste úvodní duel v 1. lize zhodnotil?
Věděli jsme, že nastupujeme proti kvalitnímu soupeři z 1. ligy s úplně nově složeným týmem. Bohužel se nám nepovedl vstup do utkání, přesto jsme si vytvořili několik zajímavých příležitostí, které jsme však neproměnili. Po celý zápas jsme se ale zlepšovali a ukázali si, že by tento projekt mohl fungovat a hrát v soutěži důstojnou roli.

Již po 48 vteřinách hry jste inkasovali. Bylo to pro vás vzhledem k vývoji utkání komplikací, že jste hned od začátku prohrávali?
Jak jsem zmínil výše, vstup do utkání se nám nevydařil, což není dobře pro nikoho, když prohrává od první minuty. Nicméně si myslím, že jsme se z toho oklepali a zápas mohli otočit, ale srážela nás spousta nepřesností, které zabránily většímu počtu šancí.

U A-týmu jste již rok ve funkci asistenta trenéra. Kde jste za tu dobu v této roli nabral nejvíce zkušeností?
Nejvíce zkušeností jsem nabral ještě jako hráč, ať už z hry samotné nebo z trenérů, pod kterými jsem hrál. A samozřejmě také od hlavního trenéra pana Kadaněho.

Překvapilo Vás na trenérském postu něco, co jako hráč jste mohl vidět jednodušeji, než je ve skutečnosti?
Tak věděl jsem, že jako trenér to budu mít náročnější hlavně časově, ale ten rozdíl je opravdu velký. Hráč má úkol přijít na trénink nebo zápas, odehrát co nejlépe a jde většinou domů. Maximálně řeší nějaký svůj problém. Kdežto jako trenéři řešíme problémy se všemi hráči, plus příprava na tréninky a zápasy a spousta dalších drobných úkonů. Sečteno a podtrženo, časová náročnost je možná až dvojnásobná oproti běžnému hráči, a to mě trochu překvapilo. Nicméně mě to baví, takže nechci, aby to vypadalo, jako že si stěžuji (úsměv).

Už během posledních sezón jste působil jako mentor mladších hráčů A-týmu, teď se při zápasech B-týmů potkáváte s juniory. Baví Vás nastupovat po boku mladších hokejbalistů a předávat jim zkušenosti?
Baví mě to, ale nevím, jestli je. Ale mají smůlu, jelikož neumím jim k tomu nic neříci (úsměv).

Ve druhé polovině června se v Českých Budějovicích mělo konat Mistrovství světa Masters, na které jste se připravoval. Na co konkrétně jste se zaměřil?
V mém věku hlavně na fyzickou kondici, přeci jen tělo stárne a je třeba ho udržovat.

Světový šampionát byl ale odložen na příští rok. Jak moc Vám to překazilo plány?
Za mě nijak zásadně, mám pořád co dělat. Jak jste zmínila, turnaj se bude konat v roce 2021 a většina kluků se rozhodla v týmu Masters pokračovat dál. Z toho mám radost, jelikož při prvním přípravném turnaji jsme prokázali, že tým má sílu a potenciál.