Infobar:  Srpnový hokejbalový camp s Lukášem Zdrhou pro žáky HBC Plzeň
 
 

Radost mi dělá, že hráči chápou, že nehrají každý sám za sebe, tvrdí trenér Michal Samec

Radost mi dělá, že hráči chápou, že nehrají každý sám za sebe, tvrdí trenér Michal Samec Třetí sezónu se Michal Samec stará o plzeňské přípravky. Mladého trenéra zaválo k práci s dětmi zranění kolene, které utrpěl v mladším dorostu. K aktivní kariéře se ještě vrátil, nyní však už dává přednost trenérské činnosti. V následujícím rozhovoru přidává zajímavé informace o svém fungování.

 
 
22.03.2018 | Tomáš Majer

Začněme obecně. Kolik dětí v současnosti čítá přípravka a kolik minipřípravka. A jak vypadají tréninky?
Na tréninky dvou nejmladších kategorií pravidelně dochází cca 25-30 dětí. Oficiálně čítá kategorie přípravky 19 a kategorie minipřípravky 14 hráčů, ale samozřejmě se skoro nikdy nesejdeme v plném počtu z důvodu různých nemocí, ale například i toho, že se v tomto věku děti věnují často i jiným aktivitám a nejsou ještě rozhodnuté, zda jejich prioritou ve volném čase bude hokejbal. Naše řady také doplňují hráči z kroužku na 20. ZŠ, které se snažíme do činnosti klubu co nejvíce začlenit a kteří letos tvoří podstatnou základnu naší minipřípravky. Těchto hráčů většinou na trénink dorazí 5-8. Tréninky probíhají 2x týdně, přičemž jednou za čtrnáct dní máme vždy „nehokejbalový“ trénink, kde se snažíme u dětí rozvíjet celkovou sportovní a fyzickou připravenost. V každém tréninku se vždy snažíme skloubit efektivní nácvik dovedností s co největším možným důrazem na herní a zábavnou formu, neboť zábava je klíčovým faktorem k tomu, aby děti u hokejbalu zůstali.

Co potřebuje začínající hokejbalista či hokejbalistka k prvnímu tréninku?
Zejména chuť, dobrou náladu a odvahu překonat strach z neznámého prostředí, který rozhodně není zapotřebí, neboť atmosféra je velmi přátelská. Co se týče materiálních věcí, potřebuje každý hráč sportovní oblečení, které mu zakrývá ruce i nohy, a vhodnou sportovní obuv do haly. Ze specifického vybavení potom helmu s mřížkou, rukavice a hokejku. Všechny tři poslední jmenované věci je možné na hokejbalové začátky zapůjčit od klubu.

Nyní pojďme k poslednímu turnaji, který jste odehráli v sobotu 10. března. S turnajem jste byl spokojený. Byl na vašich svěřencích vidět progres oproti předchozím turnajům?
Nerad bych zabíhal do úplných herních podrobností. Je pravda, že jsem byl spokojený, a to hlavně proto, že byli spokojeni sami hráči. Oni sami viděli, že jejich práce k něčemu vedla a že ty věci, které cvičíme na tréninkách a které si říkáme, nejsou zbytečné, ale že opravdu někam vedou. Pro mě jako pro trenéra asi pak neexistuje hezčí pocit, než vidět úsměv na rtech hráče, který na hřiště vstupuje s nadšením a touhou se prosazovat a neustále zlepšovat. Samozřejmě na každém hráči, který se zlepšovat chce, nějaký progres vidět je. Velkou radost mi také dělá, že hráči chápou, že nehrají každý sám za sebe, ale táhnou za jeden provaz a umějí si navzájem pomoci (a to nejen na hřišti).

Jak celkově probíhá organizace turnajů přípravek a minipřípravek? V jakém intervalu se turnaje konají?
Turnaje probíhají vždy o víkendu na hřišti některého ze zúčastněných týmů, hraje se ve třetině ve formátu 3+1 a každý tým většinou odehraje 3 až 4 zápasy. Interval mezi jednotlivými turnaji je zpravidla 14 dní, což je velké zlepšení oproti podzimu, kdy prodleva mezi turnaji byl až měsíc. Na podzim také fungoval většinou systém, že jedna kategorie se hrála v sobotu a druhá v něděli, nebo obě ve stejný čas na dvou hřištích. Na jaře došlo k přepracování rozpisu tím způsobem, že se hraje sice ve stejný den, ale jedna kategorie hraje vždy po té druhé. To je pro nás trenéry výhoda, že sice se vše odehraje v jeden den, ale zároveň máme dost času věnovat se důkladně našim svěřencům v obou kategoriích. U obou kategorií působí ti samí lidé, spolu se mnou trenéři Hynek Obr, Tomáš Nejedlý, Pavel Fiala a David Hrubý. Velice si vážíme také pomoci ze strany trenérů hokejbalového kroužku na 20. ZŠ Karla Otavy a Zdeňka Bučka.

Pravidelně se účastníte schůzek HCM. Jakou mají formu. Je to mix teorie a praxe nebo převažuje jedna část? Jsou setkání pro vás přínosná v trenérské branži?
Zástupci klubů, kterým byl udělen statut Hokejbalového centra mládeže, se čtyřikrát do roka scházejí na určitých místech, aby společně diskutovali o práci s mládeží v jednotlivých klubech. Součástí jsou různé praktické ukázky a semináře, které mají za cíl pomoci nám, trenérům, v naší práci. Každé setkání je jiné, nemohu tedy říct, co převažuje. Pro mě jsou určitým způsobem samozřejmě přínosná, značná část mého způsobu trénování vychází z konceptů právě HCM. Zdaleka nejpřínosnější se mi však letos jevil klubový seminář HBC Plzeň s hokejovým trenérem Lukášem Zdrhou.

S jakou hokejbalovou výbavou by hráči přípravek měli opouštět svoji kategorii? Co by se měli hlavně naučit?
Můj názor a cíl je, že každý hráč by měl zvládat určité základní individuální dovednosti, měl by být schopen vést míček, vědomě a přesně přihrát a správně vystřelit. To je samozřejmě jen stručný a zjednodušený výčet. Když pak vezmu některé příklady toho, co by se hráči měli naučit „mimo hokejbal“, tak je to týmové pojetí našeho sportu, chování ke spoluhráčům i k trenérům a vlastně vůbec návyky, jak by u nás v klubu měli fungovat.

Část tvojich svěřenců z loňských let již nastupuje za mladší žáky. Lákalo by tě s nimi pracovat i ve vyšší kategorii, kde se hraje už na ploše celého hřiště?
Tak přiznám se, že trénovat jednou kategorii, kde se hraje už na celé hřiště, je takový můj sen. Teď by hrál roli i faktor, že bych se znovu setkal s hráči, jež jsem spolu s Reném Procházkou působícím u kategorie MŽ trénoval v minulosti. Tak uvidíme, třeba se to někdy povede. Zatím se budu snažit odvádět co nejlépe svou práci u přípravky, kterou rozhodně nepovažuji za méněcennou. Naopak, práce s těmi nejmenšími, kteří s hokejbalem začínají, mě velice baví.

V současnosti nastupujete také v kádru staršího dorostu. Je náročné celý program skloubit?
Mám to štěstí, že tréninky přípravky jsou ve stejný den jako tréninky SD, takže nemusím dojíždět na halu každý den. Samozřejmě občas dojde ke kolizi, kdy nemohu nastoupit k zápasu SD, protože mám zrovna turnaj s dětmi. Trénování dávám přednost před hraním, neboť po zranění kolene, jež mě vlastně k trénování dětí dovedlo, už to prostě na hřišti není takové, jak bych si představoval, a v trenérské činnosti tak vidím větší potenciál. Hraní bych se však rozhodně nevzdal, i přes menší účast na zápasech a fyzický handicap mě to pořád nesmírně baví. Navíc letos máme v dorostu mimo dobrých výsledků opravdu skvělou partu a dobře si rozumíme i mimo hřiště. Letošní sezóna je pro mě jako pro aktivního hráče v klubu HBC Plzeň zřejmě poslední, tak by bylo krásné zakončit jí titulem.

Podobné články
Aktuální články

Majer s Vobrubou stanuli na světovém trůnu! Úžasný pocit, shodují se mistři světa

Před týdnem skončilo juniorské MS v St. John’s, na němž se v kategorii do 20 let představili i dva plzeňští hokejbalisté, kteří v letošním ročníku vybojovali se starším dorostem titul vicemistrů. Útočníci Tomáš Majer s Jakubem Vobrubou odehráli šampionát spolu v jedné formaci na horké kanadské půdě. I oni tak nakonec přispěli k juniorskému zlatu!

Zápasy
ČF3 | sobota 5.5.2018 | 16:00
Letohrad - HBC Plzeň
 
 
 
 

Nenalezeny žádné zápasy

 
 
 

Online přenosy zápasů hokejbalové extraligy najdete na Onlajny.cz

Tabulka
P. Tým Z S B
1. Kert Park Praha 20 95:36 53
2. Kladno 20 86:41 39
3. Plzeň 20 55:50 34
4. Ústí n/L 20 61:58 33
5. Pardubice 20 52:54 33
6. Letohrad 20 48:40 32
7. Hradec Králové 20 58:59 31
8. Sudoměřice 20 40:62 25
9. Most 20 47:58 24
10. Rakovník 20 44:73 17
11. Kovo Praha 20 29:84 8
Hráči
Erik Polívka #21
Erik POLÍVKA
Číslo dresu:   21
Narozen:   21.4.1993
Výška:   176 cm
Váha:   85 kg
Post:   útočník
Hůl:   levá
 
 
 
Klub  |   A-tým  |   Další týmy  |   Zápasy  |   Hala  |   Historie  |   Forum  |   Archiv
Copyright © 2008-2018 HBC Plzeň & eSports.cz s.r.o. |   RSS kanál