Trenér A - týmu Michal Edl: Z podzimní části mám rozpačité pocity

Po čtrnácti dnech od konce podzimní části soutěže jsme zpovídali trenéra mečounů Michala Edla, který hodnotil podzimní část soutěže svého mužstva. Řeč byla nejen o výkonech plzeňského celku, ale také o tom, jak to vypadá s Michalem Průchou nebo Martinem Krchem, či o podivném nalosování letošní ročníku extraligy.

Mečouni přezimují na pátém místě extraligové tabulky. Co se vám vybaví nejdříve, když si vzpomenete na první polovinu soutěže?
Bylo to z naší strany jako na houpačce. Mrzí mě, že po nějakém dobrém výkonu nepřišlo z naší strany jeho potvrzení v dalším utkání.

Čím podle vás to bylo, že jste nedokázali udržet konstantnější výkonnost?
Může to být i soupeřem, ale zase jsme například proti týmům z horní poloviny tabulky nesehráli špatná utkání. Hráli jsme hodně zápasů na hřištích protivníků, což se může podepsat na mentalitě hráčů. Rozhodně mi ale u nich chyběla v některých momentech větší chuť a nasazení. S tím se potýkáme už delší dobu a stále na tom pracujeme.

Nemohla v tom sehrát také roli ztráta tahouna Michala Průchy a Martina Krcha, který se během podzimní části brzy zranil?
Michal Průcha nám samozřejmě chyběl, protože v loňské sezoně pravidelně sbíral body a dával branky. K tomu ještě kvůli zranění vypadl v polovině podzimní části Martin Krch, jenž rovněž gólově táhl mužstvo. Pokud bychom je měli, myslím si, že bychom vstřelili o nějakých deset branek více, což mohlo být v utkáních, kde to bylo o jedné brance, rozhodující.

Jaká je aktuální situace u obou hráčů?
Michal by se mi měl ozvat během zimní přestávky a uvidíme, jak se domluvíme. Krchy se během pauzy dá určitě zdravotně do pořádku a měl by být připraven na druhou část sezony.

Vstřelili jste jednatřicet branek, ale zároveň v některých zápasech jste se na každý gól enormně nadřeli. Byl útokem tím místem, kde vás trochu tlačila bota?
Řekl jsem hráčům, že s útočnou fází nejsem spokojený. Především křídla nehrají tak, jak bychom si přáli. Není to směrem dopředu dle našich představ.

Čím to podle vás je, že se nenašel prakticky nikdo, kdo by táhl plzeňský útok?
V první řadě musí chtít hráč. Je třeba, aby útočníci pilovali střelbu. To je vidět například na Krchym, který chce z každého míčku dát gól a jeho střela má dobré parametry. Je třeba, abychom byli schopní vyprodukovat pořádnou střelu. Na tréninku se tomu věnujeme, ale samozřejmě je nezbytné, aby chtěl hráč sám na tom pracovat.

Hodně šancí oproti dřívějším sezonám dostávali starší dorostenci. Jak jste byl spokojený s jejich výkony?
Nemůžu říct, že bych byl s nimi nespokojený, ale musí na sobě nadále pracovat, příslib v nich určitě je. David Ulč, Jakub a Tomáš Majer hrají spolu ve starším dorostu a každý z nich má něco. Dohromady se proto dobře doplňují a hrají společně, pokud to jde, i v A – týmu. David je spíše komplexnějším hráčem, Kuba disponuje výbornou technikou a Tomáš hraje s obrovskou zarputilostí, chce získat každý míček.

Počítáte s nimi tedy i do druhé části sezony?
Nadále s nimi počítám a postupně by se měla zvyšovat jejich zápasová zátěž. Nejvíce toho zatím odehrál David Ulč, u nějž ovšem už bylo přece jenom ke konci podzimu znát že už toho má asi dost. Ve všech jsou předpoklady a je jen na nich, aby s nimi správně naložili.

Je ještě něco, co trápilo na podzim váš tým kromě útočné fáze?
Mrzí mě, že se občas vrátíme zpátky jakoby v čase. To, co jsem myslel, že už máme zdárně za sebou, se náhle objeví. Vloni například hráči nechali v utkáních občas vykoupat našeho gólmana a v letošní sezoně se to znovu objevuje. Je to i trochu znát na Jirkovi Návarovi, který nemá taková čísla, jaké by si on ani my představovali. Štve mě, že to tak je a věřím, že na jaře se to zlepší.

A jaká je právě situace v brankovišti, kde se nyní střídali pravidelně oba gólmani?
Postavení brankářů se postupně změnilo. Kráči už není jedničkou, ale máme nyní vyrovnanou gólmanskou dvojici. Oba si zaslouží dostávat šanci a pokud se nerozhodnu jinak, pravidelně se střídají. Byli bychom hrozně rádi, pokud by jim vydržela dobrá forma mohli jsme toho využít, trochu předbíhám, třeba v play off.

Více jste inkasovali oproti předchozím sezonách. Jak jste byl spokojený s defenzivní činností?
Jsme spokojení s hrou obránců, ale s celou defenzivní činností týmu tolik ne. U beků sice někdy vázne rozehrávka, ale ubírá se to dobrou cestou. Je to dáno i tím, že chceme hrát konstruktivně, ne zbytečně vyhazovat míčky. Na tom nadále pracujeme, protože je i filozofií celého klubu hrát odzadu, a ne na nějaké náhozy.

Co vás naopak příjemně překvapilo?
Potěšili mě výkony našich gólmanů, kteří se pravidelně střídali a hra obránců směrem dozadu. Více toho bohužel nebylo. Mám z toho takové rozpačité pocity a určitě si uděláme analýzu podzimní části.

Na čem budete chtít zapracovat během zimní přestávky?
Budeme chtít do hráčů dostat fyzičku a zapracovat na všech našich systémech. Zapracovat musíme na bránění celého týmu, protože jsme na můj vkus dostali až příliš moc branek v některých utkáních. Trávím proto času videa a zjišťuji, kde se stávaly chyby při inkasovaných gólech. Luděk Polívka naopak pracuje na rozpisu zimní přípravy, kdy budeme trénovat kondičku.

Dají se očekávat nějaké změny v kádru?
Nepředpokládám, že by se udály nějaké velké změny v kádru. Budeme pracovat s hráči, které máme, protože v okolí nevidíme žádné další, co by nám mohli pomoci. Ubírat se nemůže ani formou skautingu, protože na to nemáme kapacitu. Napadlo nás se i podívat mezi vysokoškoláky, kteří v Plzni studují, ale momentálně ani zde nemáme zrovna přesné informace. Naší filozofií je, že chceme pracovat s hráči, které jsme si vychovali, a dát jim šanci.

Během posledních let se tým poměrně změnil. Jak to vidíte ze svého pohledu?
Je znát, že poslední dvě sezony za sebou pouze oslabujeme. Za tu dobu jsme přišli asi o deset hráčů, což se musí na výkonech celého týmu projevit. Nyní mi přijde, že jsme celkový propad zastavili a myslím si, že k lepším výsledkům vede cesta přes lepší zvládání vyrovnaných zápasů, které jsou o jedné brance. Rozhoduje vznik vítězná mentalita, psychická pohoda a samozřejmě zkušenosti. Klíčové ale je dostat do hráčů to, že chtějí vyhrát, ať se jedná o jakéhokoliv soupeře.

S jakým cílem půjdete do zbývajících zápasů základní části?
Chtěl bych, abychom skončili v první polovině tabulky. Ideálně do čtvrtého místa, abychom začínali play off v domácím prostředí. Myslím si, že je to určitě reálná meta a hráči to vnímají stejně.

Celá soutěž je v letošní sezoně enormně vyrovnaná. Čekal jste, že tomu tak bude?
Dalo se předpokládat, že Kert bude hodně nahoře. Kladno se vyrovnalo se ztrátami v obraně a obě mužstva mají obrovskou útočnou sílou, díky níž většinu soupeřů přehrají. Zbytek týmů je na tom hodně podobně a myslím si, že to bude podobné i na jaře. Pokud budeme potvrzovat naše vítězství i v dalších utkáních, věřím, že se můžeme od vyrovnaného středu odpoutat.

Zvláště v letošní sezoně je velkým tématem prapodivný los soutěže, kdy místo klasického schématu doma, venku, dochází k velkým domácím nebo venkovních sérií. Navíc se nehledí ani na roční období, když jste například poslední tři utkání odehráli na hřištích soupeřů, zatímco vaše hala zůstala prázdná. Kde je podle vás zakopaný pes?
Kluby nejsou podle mě v pozici, aby si domlouvaly mezi sebou zápasy. Myslím si, že ten, kdo řídí soutěž, má mít selský rozum a nějakým způsobem pracovat s rozpisem, aby vypadal přirozeně. O dvě sezony zpátky se už povedlo někomu dobře nalosovat soutěž, kdy se střídavě hrálo doma a venku. Nechápu proto, proč se to takhle během krátké doby o tolik zhoršilo, když i někde městském přeboru ve fotbale jsou schopní udělat kvalitní rozpis. Nevím proto, proč by to nešlo v nejvyšší hokejbalové soutěži.

Nemůže to také trochu ovlivnit výkonnost týmů a de facto tím ovlivnit znatelně průběh soutěže?
Bylo by to mnohem regulérnější, pokud by se hrálo klasickým způsobem. Takhle může dojít lehce k dohadům, že někdo je na tom líp. To souvisí i s příkladem, když bychom hráli na konci podzimu například poslední zápasy doma. Když se teď podívám na los, tak z něho nejsem moc nadšený. Začínáme v Rakovníku a pak máme doma Kert a Kladno. Může se proto stát, že nezačneme vůbec dobře, ale samozřejmě věřím v opak.