Síla dle mého spočívá ve vyrovnanosti celého týmu, tvrdí David Ulč z týmu SD

Staršímu dorostu to zatím v nové sezóně klape. Svěřenci Tomáše Semery zatím zvítězili ve všech utkáních nového ročníku. Porazili silné soupeře jako Dobřany, Písek či Kladno. Nešlo však o nic jednoduchého! Družině SD zatím z pozice kapitána šéfoval David Ulč. Juniorský reprezentant, který už stačil naskočit i za A-tým

Zaměřme se na poslední dva zápasy staršího dorostu. Na začátku soutěže ve vašich zápasech příliš branek nepadalo. A o víkendu najednou vítězství 7:4 a 8:4. Jak zápasy vypadaly z tvého pohledu?
Na Palmovce proti Kovu to bylo velmi bojovné utkání, které jsme poctivě „vydřeli“. Proti Kladnu jsme měli výborný začátek, který nás uklidnil. Ve druhé třetině jsme začali hrát více „na krásu“, a nechali jsme soupeře vyrovnat. Třetí třetinu jsme zabrali a znovu si vytvořili náskok, který už jsme pohlídali.

Poměrně hodně branek padá v nerovnovážných situacích. Má na to vliv start sezóny, že zatím vy, ani soupeři, nemáte vše detailně vypilované?
Myslím si, že jsme kvalitně připraveni. Vyloučení jsou z většiny po osobních chybách, kterým se prakticky nedá vyhnout.

Zatím máte stoprocentní úspěšnost. V čem spatřuješ největší sílu plzeňského staršího dorostu?
Síla dle mého spočívá ve vyrovnanosti celého týmu. Každá pětice si dokáže vypracovat ofenzivní příležitosti, stejně tak dokáže plnit obrannou činnost.

Nyní nastupuješ s kapitánským céčkem. Jak se cítíš v nové roli? Musel jsi něco měnit v přístupu k zápasu nebo v jiných věcech?
V nové roli v týmu se cítím stejně jako loňskou sezónu. Jediná změna je, že se snažím tým více nabudit a podpořit na střídačce.

Loni si plnil funkci prvního centra. Nyní tě ovšem diváci vídali spíše na pozici obránce. Jak se udál tvůj přesun "dozadu" a je to přesun trvalý?
Přesun zapříčinil nedostatek obránců na začátku sezony. Já doufám, že se vrátím zpět do útoku, ale o tom nerozhodnu já, nýbrž trenér Semera.

O státním svátku si nastoupil za mužské Áčko na Kertu. V útočné formaci s Danielem Pejcharem a Jaroslavem Pauerem. Jak se ti hrálo? V čem byl největší rozdíl oproti kategorii staršího dorostu?
Zápas proti úřadujícímu mistru jsem si náramně užil. Necítil jsem tíhu okamžiku, a tak jsem neměl svázané ruce. Rozdíl je veliký, hlavně v rychlosti a tvrdosti hry.

Jak ses vlastně k hokejbalu dostal? Vybavuješ si své začátky?
Své herní začátky si vybavuji matně. Avšak začátek vím přesně: v únoru 2011. Hokejbal mi nabídl současný spoluhráč, v té době můj spolužák, Víťa Lokajíček.

Závěrečná otázka. Co považuješ za doposud svůj největší hokejbalový úspěch a jaké jsou tvé sportovní cíle do budoucna?
Mým největším úspěchem byla účast na Mistrovství světa juniorů v hokejbale v Sheffieldu 2016. S týmem jsme vybojovali bronzovou medaili. Nejbližším cílem je MS U20 v kanadském St. John‘s.