Lukáš Kopal z týmu MŽ: Myslím si, že jsme skvěle šlapající tým

Mezi plzeňskými mládežníky nalezneme řadu talentů. Jedním z nich je také brzy dvanáctiletý obránce Lukáš Kopal. Ten je jednou z hlavních opor zadních řad mladších žáků a zkušenosti sbírá také o kategorii výše. Mladík s číslem pět nevyniká počtem kanadských bodů, v defenzivně ale díky zodpovědnému přístupu platí za velice důležitého hráče.

Třetím rokem pravidelně nastupuješ v kategorii mladších žáků. Loni jste během dvaceti utkání neztratili ani bod. Stejně pokračujete také letos. Je to známkou skvěle šlapajícího týmu nebo spíše slabší úrovní soupeřů?
Určitě první možnost. Myslím si, že jsme skvěle šlapající tým.

Přeci jen, našel by se tým proti kterému se vám nebo tobě osobně špatně hraje?
Mně osobně se nejhůře hraje na asfaltu v Blatné.

Stejně jako někteří tvoji spoluhráči nastupuješ občas pod trenérem Tůmou za starší žáky. Jak se ti hraje proti starším a vyspělejším protihráčům? Musíš svůj herní styl nějak uzpůsobovat?
Se staršími žáky se mi hraje výborně. Je to skvělá zkušenost do budoucna. Musím se hlavně přizpůsobovat rychlejšímu průběhu a pojetí hry.

V některých zápasech jsi nastoupil s kapitánským céčkem, jak funguje kabina mladších žáků? Většina z vás se kromě hokejbalových tréninků potkává také na školních chodbách…
Když jsem nastoupil jako kapitán, byla to pro mě velká zodpovědnost. Jinak nemám výhrady, v kabině to šlape na jedničku.

Máš nějaký sportovní či ryze hokejbalový vzor?
Ano, jsou jimi Dominik Kubalík a Michal Slanec.

Jak by ses jako hráč charakterizoval?
Jsem obránce a tak se snažím nedělat zbytečné chyby a hrát zodpovědně.

Na závěr se tě zeptám na hokejbalové začátky, největší úspěchy a cíle do budoucích hokejbalových let.
Začátky moc těžké nebyly, protože už od dvou let jsem držel hokejku v ruce. Největší úspěch byla sezóna 2015/2016 kdy jsme vyhráli dlouhodobou soutěž a na turnaji Fair cup jsme obsadili 3. místo. Největší můj cíl je si v budoucnu zahrát za českou reprezentaci.