Zatím máme nakročeno dobře, naráží na finálový turnaj tahoun MD Matěj Votípka

Tým mladšího dorostu zápolí ve čtvrtfinálové skupině a pod vedením Josefa Kadaněho by se rád kvalifikoval do finálového turnaje v Kutné hoře, který se koná na konci května v Kutné Hoře. K tomu by rád pomohl také Matěj Votípka. Útočník s reprezentačními zkušenosti nastřádal už 33 branek a s přehledem vede týmové bodování.

Start čtvrtfinálové nadstavby se vám příliš nepodařil. Prohráli jste s Hostivaří a v Pardubicích, přestože jste v obou zápasech vedli. V čem si viděl příčiny těchto ztrát?
V obou zápasech jsme se asi báli, že přijdeme o dobrý výsledek a přestali se soustředit. S Hostivaří to mrzelo hodně, protože jsme nezískali ani bod a přitom si myslím, že jsme mohli vyhrát. V Pardubicích to znamenalo samostatná střílení a ty jsme vůbec nezvládli. Uvidíme, jakou hodnotu bude mít ten jeden bod na konci.

Naopak vás jistě nakopla zvládnutá utkání proti Letohradu a naposledy na Kladně. Změnili jste něco ve vaší hře? Jak si zmíněné zápasy viděl ze svého pohledu?
Určitě jsme teď klidnější, než když jsme měli po dvou zápasech jediný bod. Řekl bych, že se v naší hře nic nezměnilo, jen nám předchozí zápasy nevyšly. S Letohradem to bylo drama do konce zápasu, ale zvládli jsme to a vyhráli. Na Kladně to už tak dobré nebylo. Po první třetině, která nebyla špatná, jsme přestali hrát. Ve třetí třetině jsme zabrali a zápas otočili.

Právě u zápasu v Kladně se na chvilku zastavíme. Zvítězili jste díky dvěma trefám v poslední třetině. Ty sám ses podepsal pod vítězný gól. Mohl bys situaci čtenářům popsat?
Útok jsme založili dlouhou přihrávkou přes střední pásmo. Za soupeřovou bránou se k míčku dostal Roman Poláček a přihrál mi před branku, já jsem se dostal přes obránce a prostřelil brankáře na přední tyč.

Soutěž nabízí velice vyrovnané výsledky, prakticky vždy se končí jednobrankovým rozdílem. Zaobíráte se v týmu šancemi na kvalifikování se do finálového turnaje v Kutné hoře nebo jen zkrátka jdete zápas od zápasu a okolní věci neřešíte?
Samozřejmě chceme postoupit do Kutné Hory, ale musíme si přiznat, že nejsme favoriti skupiny. Řekli jsme si, že můžeme jenom překvapit, tak uvidíme. Zatím máme nakročeno dobře.

Nyní vás čeká jihočeský Suchdol nad Lužnicí. Naskočíte před sobotním semifinále A-týmu. Co od zápasu očekáváš?
Slyšel jsem, že Suchdol se snaží dát rychlý gól a pak to ubránit. Bude to hodně těžké utkání a rozhodne to, kdo první skóruje.

Mužstvo před nedávnem posílila stříbrná dvojice Daniel Šůcha a Adam Šilhán. Zapadli už do kabiny a do herního systému?
Do kabiny zapadli hned, oba kluky skoro všichni znali. Systém úplně nezvládáme ještě ani my sami, ale myslím, že si zvykají rychle.

V červenci loňského roku si byl členem reprezentace U16 a zúčastnil ses juniorského šampionátu v Sheffieldu. Jak na akci s odstupem vzpomínáš? V čem tě nejvíce posunula dopředu?
Vzpomínám na to hodně rád, i když jsem odehrál tak půlku zápasů kvůli zranění. Myslím, že všechno bylo mnohem na lepší úrovni, ale nejvíce mě to posunulo asi v osobních soubojích. Nikdo tam opravdu nic nevypustil.

Na závěr se zeptám na tvé hokejbalové začátky, největší úspěchy a plány do další hokejbalové budoucnosti.
Začal jsem hrát asi ve 2. třídě, díky škole, která do výuky ve sportovních třídách zařadila i hokejbal. Můj největší úspěch je účast na mistrovství světa, 2. a 3. místo na mistrovství České republiky. Nejbližší plán je uspět v letošní sezóně a získat medaili a další je dostat se do našeho A-týmu a vyhrát s ním titul.