Kapitán SD Julius Papán o startu nadstavby: Ukážeme, že jsme naši skupinu vyhráli zaslouženě

Poslední mládežnickou sezónu letos absolvuje obránce Julius Papán. Ve starším dorostu pod trenérem Semerou plní druhým rokem funkci kapitána a po povedené základní části jeho tým čeká měření sil v nadstavbové části. Srdcaře, kterého za pár týdnů čeká maturitní zkouška, jsme vyzpovídali v dalším z mládežnických rozhovorů.

Máte za sebou dva jarní zápasy. Nejprve starší dorost porazil doma Kladno po samostatných stříleních, poté zvítězil v Ústí nad Labem. Postup do další fáze jste měli jistý, i tak jste ale jistě hráli naplno. Splnila zmíněná utkání tvá očekávání?
Určitě ano. Jsem rád, že jsme tyto dva těžké zápasy zvládli, hlavně ten doma s Kladnem, protože naše bilance s tímto týmem není pozitivní. Taktéž i utkání v Ústí, nepříjemný soupeř, do kterého jsme vstupovali lehce oslabení. Potvrdili jsme naši dominanci, takže určitě vládne spokojenost.

Se sedmibodovým náskokem jste nakonec zvítězili v základní části ve skupině A. Přitom konkurence byla poměrně silná. Most, Kladno, Dobřany, Blatná, Ústí nad Labem…čekal si něco takového před sezónou? Čím jste si vítězství v první fázi soutěže zasloužili?
Jak se to vezme. Možná, že jsem nic takového ani nečekal. Všechny zmíněné týmy jsou dost kvalitní a nepříjemní soupeři. Žádné vítězství nebylo lehké, všechny zápasy byly těžké. Jinak to bylo určitě naším stylem hry, který trénujeme už od loňského roku, chutí do hry, minimem vylučovaných hráčů v zápase. Tvrdá letní příprava má také svůj podíl.

Již v sobotu vás ale čeká Mladá Boleslav, poměrně neznámý soupeř. V konkurenci dalších pěti nejlepších týmů se začíná od nuly a nebude moc prostoru na chyby. S čím do zápasu půjdete?
Sám osobně vůbec nevím, co od nich čekat. Ale určitě se na ten zápas těším! Jako do každého zápasu budeme vstupovat úplně stejně. Plné nasazení od začátku zápasu, do něhož zapojíme náš styl hry a ukážeme, že jsme skupinu vyhráli zaslouženě!

Kvůli pracovním povinnostem v zahraničí s týmem od zimy není trenér Marek Lendl. Ovlivnila jeho nepřítomnost chod týmu? A na co se vlastně nyní zaměřujete na tréninkách?
Myslím si, že ani ne. Náš hlavní trenér vše zvládá. Musíme fungovat stále stejně, co máme v klubu nastaveno. Je škoda, že nás musel opustit, ale s tím už nic udělat nemůžeme. Tréninky jsou celkem vždy podobně založené. Jde hlavně o trénování našeho založení útoku. Dále pak střelba, taktéž i důraz do branky. Potom jsou tam i nějaké přesilovky a oslabení. Úplně na závěr v pátek je vždy nějaký ten dřeváček, jak bývá zvykem.

Roli kapitána týmu plníš druhou sezónu. Dá se loňský ročník s tím letošním v něčem porovnat?
Jsem určitě rád, že můžu plnit roli kapitána. V loňské sezóně jsme byli nejtrestanější tým v celé republice. Výkony v zápasech byly jako na houpačce, chodili jsme ze zápasu celkem zklamaní. Teď je to naopak. Můžeme se chlubit, že jsme nejslušnější tým v celé soutěži. Výkony jsou, můžu říct, že dobré a proto jsme se sebou spokojeni.

Spolu s tvým obranným parťákem Tomášem Ulčem nastupuješ v rámci střídavých startů za prvoligovou Třemošnou, té se ale vůbec nedaří a hrozí jí sestup. Díváš se přesto na působení v Třemošné pozitivně, za to, že ti dá herní zkušenosti?
Jasně, zkušeností z této soutěže si určitě cením. Je z čeho brát od zkušenějších hráčů, kteří zde hrají. Sice není příjemné, když se nacházíme na samém chvostu tabulky. Snažíme se v zápasech, jen nemáme tolik štěstí, co bychom potřebovali. Budeme dřít do poslední chvíle a uvidíme, jak to dopadne.
A to že nastupujeme s Ulčíkem i v Třemošné je určitě velké plus. Tak se naše souhra ještě zvedá a já jsem za to rád, hraje se mi s ním fakt výborně! (úsměv)

Na závěr se tě zeptám na hokejbalové začátky, největší úspěchy a cíle do další kariéry.
Už je to nějakých 13 let zpátky, myslím, kdy mě odchytil venku můj první trenér pan Otava. To jsem začínal ještě ve Štruncových sadech tady v Plzni. Každou získanou medaili beru jako úspěch, nějakou sbírku mám, ovšem největší je zlatá medaile a titul v extralize staršího dorostu v roce 2014! Do budoucna, ať mi slouží zdraví, podívat se do A-týmu, kde bych chtěl určitě hrát a porazit smůlu s reprezentací, která mi v kariéře chybí.