Nikolina Blažeković: Do budoucna bych si určitě chtěla zahrát na MS

Nastupuje za plzeňské starší žáky, vede týmové bodování a díky kvalitní práci neunikla pozornosti reprezentačních trenérů. Nikolině Blažeković se letos na hřišti opravdu daří. Dívka, která v říjnu minulého roku oslavila teprve šestnácté narozeniny, v klubu působí od přípravky a ráda by si zahrála na světovém šampionátu.

Je to chvilka co jste s týmem starších žáků ukončily zimní přípravu. Jak z tvého pohledu vypadala? Čemu jste se věnovali?
Zimní příprava byla hlavně zaměřená posilování. Dělali jsme hlavně kruhové tréninky, které byly poměrně náročné. Později jsme přešli na techniku a práci s holí, což nám dávalo taky dost zabrat. Celkově se mi zimní příprava dost líbila.

V sobotu jste vyrazili k prvnímu zápasu do Českých Budějovic. Na jihu Čech jste jasně zvítězili. Měla si dobrý pocit z výkonu vašeho týmu? Byl trenér Tůma spokojený?
Měla jsem skvělý pocit. Konečně jsme hráli spolu a ne vedle sebe jak jsme to dělali minulou půlku sezóny. Myslím si, že i pan trenér byl spokojený s naší výkonem.

Tobě osobně se v letošní sezóně daří. Nasbírala si hned 32 bodů, za šestnáct branek a stejný počet asistencí. Tato bilance ti dává pozici nejproduktivnější hráčky týmu. Považuješ letošní ročník za svůj nejpovedenější? Kde vidíš příčiny tvé formy?
Letošní sezóna je hodně povedená hlavně kvůli tomu že hraji a nesedím. Minulý rok jsem moc nehrála a tak jsem neměla příležitost něco ukázat. Taky si myslím že příčinou je kolektiv a dva skvělí spoluhráči, které mám na křídlech a taky pan trenér který se mi dost věnuje a chce abych to někam dotáhla.

V této sezóně se střetáváte s poměrně velkým počtem soupeřů, úroveň je ovšem dost rozdílná. Je někdo kdo tobě osobně a týmu nevyhovuje?
Myslím že s nikým velký problém nemáme. Je soupeř, jako soupeř a ke každému se stavíme s cílem vyhrát.

Kromě zápasů s plzeňskými staršími žáky nastupuješ za Litické ženské družstvo. Kde jsou největší rozdíly mezi těmito kategoriemi? Najdou se v tomto srovnání i nějaké podobnosti?
Největší rozdíl je asi ve věku. U kluků jsou všichni okolo třinácti let, ale holky jsou věkově každá úplně jinde. Další rozdíl je taky rychlost a kvalita. Přeci jen ti kluci hrají rychleji než my, ale za to holky hrají víc do těla.

Na podzim a hlavně v zimě si neunikla pozornosti reprezentačních trenérů. Kromě kempů juniorek U18 se tvé jméno objevilo také v nominaci ženské reprezentace! Pod vedením Karla Manharta si absolvovala tréninky se zkušenými hokejbalistkami a medailistkami z MS. Jak kempy s odstupem hodnotíš?
Kempy byly vážně super. Jsou velmi náročné a to je přesně to, co potřebujeme. Myslím si, že nám hodně dávají. A je tam taky hrozně dobrý kolektiv, takže jsou i zábavné.

V červnu se v Pardubicích koná mužské a ženské Mistrovství světa. I přes svůj mladý věk si ale dostala šanci zabojovat o účast na šampionátu. Je právě tento šampionát tvým cílem a jak vidíš své šance?
Cílem je určitě! A dokud se tam nedostanu, tak i bude! Myslím, že moje šance se zmenšují, ale to pro mě není konec. Budu dál bojovat a někdy se to snad povede.

Na závěr se zeptám na tvé hokejbalové začátky, úspěchy, kterých si nejvíce ceníš a tvé plány do dalších hokejbalových let?
Začala jsem hrát ve škole asi ve třetí třídě. Trenérům jsem se líbila, tak mě dali do plzeňských přípravek, kde jsem se chytla a kde jsem si to nejvíc užila. Můj první větší úspěch byl můj první gól za přípravky. Měla jsem z něj obrovskou radost. Jako největší úspěch ale beru to, že jsem se kdy podívala do reprezentace žen a že jsem si za ně zahrála. Do budoucna bych si určitě chtěla zahrát na MS a být oporou týmu.

Nikolina Blazeković (vpravo) oblékla reprezentační dres také na domácí půdě v hale na Košutce.