Martin Kovářík: Musíme se dívat hlavně do budoucnosti

Martin Kovářík má za sebou první extraligovou sezónu v roli trenéra plzeňského A-týmu, se kterým dosáhl účasti v čtvrtfinále play-off. S odstupem se zamýšlí nad příčinami umístění na osmé pozici, ale také upozorňuje, že je důležité myslet hlavně na budoucnost týmu. Vždyť ani tato sezóna ještě není zdaleka u konce. Plzeňané jsou stále ve hře v Českém poháru a Martin Kovářík povede v roli asistenta českou dvacítku na červnovém světovém šampionátu.

Od konce extraligové sezóny uběhl již nějaký ten týden, jak byste nyní s chladnou hlavou hodnotil uplynulý ročník?
Hodnocení je i s určitým odstupem rozporuplné. Tým měl určitě na víc, než ukázal. Bohužel se mi nepodařilo vštípit mužstvu svoji představu o hře, o přístupu, o postoji ke sportu jako takovému. Nemám rád, když musím nad někým stát jako dráb s bičem, ale to u tohoto mužstva zřejmě nejde. Z toho vyplývala slabší účast na trénincích i zápasech. Bohužel se tým nestmelil a neukázal vnitřní sílu, spíš rozpolcenost.

Základ neúspěchu byl položen již v základní části. V posledních letech nebylo zvykem, aby plzeňský tým chodil do play-off ze zadních pozic. Které bodové ztráty vás nejvíce mrzí?
Šest bodů jsme ztratili jednoznačně s Hradcem Králové, v prvním zápas u nás doma musel střídat gólman pro úplné vyčerpání a my jsme přesto nedokázali vyhrát, to byl hned špatný start. Dále pak ztráta bodu v Letohradě při soupeřově power-play a prohra v Hradci po jednom z nejlepších výkonů v sezoně. Špatná byla i ztráta bodů ve dvojzápase Most - Ústí, tam jsme se mohli vydat směrem vzhůru.

Když se zaměříme na čtvrtfinálovou sérii s Kertem. Jak je možné, že jste v Praze dvakrát úplně propadli a poté v domácím prostředí byli minimálně rovnocenným způsobem?
V Praze to byla katastrofa! V naší hře nebylo vůbec nic, až asi na čtyři minuty v každém zápase. Doma hrozný začátek, hráči dělali přesně ty chyby, na které jsem je před zápasem upozorňoval. Pak přišlo zmrtvýchvstání, bohužel jsme to nedotáhli. Asi jsme si to nezasloužili a štěstí se přiklonilo k připravenějšímu.

Máte za sebou první sezónu u extraligového A-týmu. Když se za ní ohlédnete, co byste udělal jinak?
Jak jsem již řekl, nepodařilo se mi vštípit mužstvu moji filozofii a nyní se vracet a říkat, co se mělo udělat lépe, je zbytečné. Musíme se dívat dopředu a z chyb se poučit.

Přesto ještě zmiňte, co pro vás bylo největším zklamáním a naopak příjemným překvapením?
Největším zklamáním byly výkony a přístup mladých hráčů, kteří měli bojovat o nominaci na světový šampionát dvacetiletých. Na podzim to bylo celkem v pořádku, ale na jaře jakoby si mysleli, že už mají vše jisté. O ostatních zklamáních už jsem mluvil, pozitiv bylo málo.

Hovoříme o skončené extraligové sezóně, ale stále jste ve hře v Českém poháru. Jak se se svými svěřenci připravujete na souboj s Kladnem? Je cílem postup do final four?
Pro tento tým je dobrý každý těžký zápas, proto se budeme snažit postoupit. Příprava je sice po sezoně složitější, ale budeme se snažit připravit s těmi hráči, co v klubu chtějí nadále hrát.

Další hokejbalová akce čeká ještě vás osobně. Jako asistent působíte u reprezentační dvacítky, která má před sebou mistrovství světa v Písku. Jak budou probíhat přípravy a kolik Plzeňanů může bojovat o konečnou nominaci?
Od 19. května nám začíná série soustředění, o nominaci bude bojovat asi osm Plzeňanů, i když u některých se to bude krýt se zápasy staršího dorostu. Uvidíme, jak se s tím poperou. Šanci dostali všichni, bylo to a stále je jen na nich.