Ondro, v dosavadním průběhu sezóny jsi nasbíral pestrou řadu zápasů. Od srpnového World Cupu neustále střídavě nastupuješ za starší dorost a A-tým. Jsi za takovou porci utkání rád nebo už začínáš cítit únavu?
Jsem mladý a mám dost energie, abych takovou zátěž zvládal. Proto mi vůbec nevadí, že hraji podle možností za oba týmy. Je to skvělá příležitost, jak sbírat zkušenosti od starších hráčů. V dorostu pak naopak mohu já poradit těm mladším.

Do áčka jsi naskočil už na konci loňské sezóny a to ve velkém stylu – brankou proti Karviné. Jak vzpomínáš na tenhle moment a první extraligovou trefu?
Ten gól si dobře pamatuji, ale považuji ho spíš za šťastný než nějak vypracovaný. Hráli jsme spolu dva starší dorostenci, naskočili jsme ze střídačky na hřiště a hned jsme se dostali do akce dva na jednoho. Já dokázal zakončit.

Přestože hráváš spíše v útoku, v domácím utkání s Pardubicemi jsme tě viděli v obranných řadách. Jak těžké bylo zvyknout si na tuhle pozici?
Hrál jsem se Standou Valentou, se kterým jsme si dobře sedli. I když jsme byli u jednoho obdrženého gólu, myslím, že se nám utkání povedlo. Standa mi dost pomohl, když bylo třeba, křikl na mne.

Ondřej Benedikt v utkání s Oberwil Rebells (semifinále World Cupu 2011)

Která pozice ti tedy vyhovuje více, nastupuješ raději v obraně nebo v útoku?
Nevadí mi ani jedno. On to zas není takový rozdíl, na obou pozicích má člověk dané úkoly, které musí plnit. Pořád musí hrát konstruktivně, takže ve hře s míčkem opravdu rozdíl není. Protože ale hrávám v útoku na pozici centra, hodně se naběhám, určitě víc než jako obránce.

V čem je největší rozdíl mezi starším dorostem a seniorskou kategorií? V čem je přechod nejtěžší?
V tom, že hráči v extralize váží o třicet kilo víc než já. Nebojím se jít do běžeckých soubojů, ale v přetlačování nemám šanci. Z dorostu jsem zvyklý hodně hrát s míčkem, pokrýt si ho a hledat spoluhráče, v mužích je na všechno daleko méně času. Proto se na mne spoluhráči občas zlobí, ale zvykám si. S přibývajícími zkušenostmi se určitě i tohle lepší.

Když nastupuješ na hřiště, vnímáš, kdo stojí proti tobě? Že jdeš na vhazování proti mistrům světa?
Znám hráče, proti kterým hraji, a jsem rád, že proti nim mohu nastupovat. Ale jakmile začne hra, jde tohle stranou, pak není čas koukat, kdo je kdo. Je rozdíl, když koukáte na hráče z hlediště, obdivujete je a když s nimi nastoupíte k jednomu utkání. Pak jsme všichni na stejné úrovni.

V utkání s Pardubicemi nastoupil Ondřej Benedikt jako obránce

V dosavadním průběhu sezóny jsi na sebe určitě upozornil trenéry reprezentační dvacítky. Je juniorské mistrovství světa, které se na jaře uskuteční v Písku, vrcholem letošní sezóny a tvého snažení?
Určitě budu rád, když se mi povede dostat se do týmu a být ve finální nominaci pro mistrovství. Ale není to jednoduché, protože jsem v maturitním ročníku a mám hodně mimohokejbalových starostí. Musím se snažit ve škole, k tomu absolvovat v týdnu tři tréninky a o víkendu zápasy. Ale zvládli to jiní, tak to snad zvládnu taky. Šampionát v Písku je velkou motivací.

Blíží se další víkend a pro tebe opět dvě utkání. V pátek tě čeká zápas s A-týmem v Kladně, v sobotu pak se starším dorostem duel s Pardubicemi. Jak se na další porci zápasů připravuješ?
Trénuji s A-týmem a připravuji se na zápas na Kladně. Chceme konečně vyhrát, o to se porveme. Stejně tak chceme zvítězit v sobotu nad Pardubicemi, i když jejich sílu neznáme. Dorostenecká extraliga je letos hodně vyrovnaná. V posledních zápasech jsme dvakrát remizovali a rozhodovala až samostatná střílení. Tomu se tentokrát chceme vyhnout a získat tři body.