První reprezentační akce očima Martina Kadaněho
Kapitán HBC Plzeň Martin Kadaně patří k nejzkušenějším hráčům, kteří se sešli o posledním říjnovém víkendu v plzeňského hokejbalové hale na srazu národního týmu. O svých dojmech z náročných tréninkových dávek či atmosféry v týmu se mistr světa z roku 2009 rozpovídal ihned po skončení akce, která hodně napověděla, kdo z početné smečky hráčů bude bojovat o konečnou nominaci a cestu do Bratislavy.
Martine, jste na začátku přípravy na světový šampionát, který se v Bratislavě bude konat v červnu 2011. Je tedy před vámi dlouhá cesta, jaké to je znovu se motivovat pro boj o místo v národním týmu?
Jsem rád, že se daří týmu v extralize. Po úvodních prohrách jsme začali vítěznou šňůru, kterou doufám protáhneme co nejdéle. Díky tomu je dobrá nálada v kabině a hraje se hned výrazně lépe. Dalo by se tedy říct, že jsem v herní pohodě, nemám žádné zdravotní potíže, což musím zaklepat, a tak se chci o tu šanci porvat.
Zúčastnil jste se posledního mistrovství světa v Plzni v roce 2009, ale tam asi nebyla vaše pozice v týmu taková, jakou byste si představoval?
Už bych se k tomu nerad vracel, protože je to uzavřená záležitost. Nebyl jsem rád, že jsem nedostával příliš prostoru, ale to záleží na trenérech a na tom, zda ve mne mají důvěru.
Teď je ale situace zcela jiná. Na úvodním reprezentačním kempu jste nastupoval v dalo by se říci první formaci a dařilo se vám...
Hrál jsem v obraně s Hrábou z Hradce, což je výborný bek a spolehlivý dozadu, což mi vyhovovalo. Před námi nastupovali Ondra Kejř a Michal Průcha, což bylo stejné jako v extralize, a k nim výborně zapadl Pavel Kubeš. Řekl bych, že se nám spolu hrálo dobře. Ale to platí také o černé lajně, kde výborně spolupracovala dvojce Trčka, Topolánek s Martinem Kručkem.
Kromě zkušených hráčů, které jste jmenoval, se představila i řada mladíků. Vedle Michala Průchy například Michal Bezděk či hradecký Tomáš Hák. Stihl jste pozorovat jejich počínání?
Je pravda, že šanci dostala řada mladých nadějných hráčů, kteří, jak ukázali, mají šanci se někam propracovat. Ale v konkurenci zkušenějších hokejbalistů to budou mít těžké. Přece jen kvalita reprezentačního týmu je hodně vysoko.
Dravé mládí v průběhu tří tréninkových jednotek uplatnilo fyzickou připravenost. Jak byste hodnotil zátěž z pozice zkušeného hráče?
V sobotu dopoledne jsme trénovali herní dovednosti a prověřily nás až následné skoky s činkami. Stehna jsem pak cítil nejvíc v neděli ráno. Další dva tréninky byli naštěstí herní, i když s rostoucí únavou to nebylo nic jednoduchého. Hrálo se ve vysokém tempu dalek převyšujícím extraligový standard.
Setkání v Plzni bylo vůbec první akcí národního týmu od června 2009. Jaká byla nálada v nově se tvořícím kolektivu?
Jednoznačně dobrá, v kabině i na hřišti byla cítit pohoda. Hrálo se v rukavičkách, i když s maximálním nasazením. Zatím si spíš pomáháme, skutečný boj o místo v sestavě teprve přijde.
Další sraz plánují trenéři na polovinu ledna do Mostu. Předpokládám, že se v nominaci objevíte...
To záleží jen na trenérech, podle jejich slov, ale nemá nikdo dveře předem zavřené. Bule záležet nejen na výkonech na soustředěních, ale také v extralize, kde oba trénují a zápasy pozorují. Do Mostu budou pozvány jen čtyři formace a objeví se i hráči, kteří teď chyběli, takže konkurence ještě hodně vzroste. Do června je daleko a do posledního víkendu před mistrovstvím nebude nic jasné.
Jsem rád, že se daří týmu v extralize. Po úvodních prohrách jsme začali vítěznou šňůru, kterou doufám protáhneme co nejdéle. Díky tomu je dobrá nálada v kabině a hraje se hned výrazně lépe. Dalo by se tedy říct, že jsem v herní pohodě, nemám žádné zdravotní potíže, což musím zaklepat, a tak se chci o tu šanci porvat.
Zúčastnil jste se posledního mistrovství světa v Plzni v roce 2009, ale tam asi nebyla vaše pozice v týmu taková, jakou byste si představoval?
Už bych se k tomu nerad vracel, protože je to uzavřená záležitost. Nebyl jsem rád, že jsem nedostával příliš prostoru, ale to záleží na trenérech a na tom, zda ve mne mají důvěru.
Teď je ale situace zcela jiná. Na úvodním reprezentačním kempu jste nastupoval v dalo by se říci první formaci a dařilo se vám...
Hrál jsem v obraně s Hrábou z Hradce, což je výborný bek a spolehlivý dozadu, což mi vyhovovalo. Před námi nastupovali Ondra Kejř a Michal Průcha, což bylo stejné jako v extralize, a k nim výborně zapadl Pavel Kubeš. Řekl bych, že se nám spolu hrálo dobře. Ale to platí také o černé lajně, kde výborně spolupracovala dvojce Trčka, Topolánek s Martinem Kručkem.
Kromě zkušených hráčů, které jste jmenoval, se představila i řada mladíků. Vedle Michala Průchy například Michal Bezděk či hradecký Tomáš Hák. Stihl jste pozorovat jejich počínání?
Je pravda, že šanci dostala řada mladých nadějných hráčů, kteří, jak ukázali, mají šanci se někam propracovat. Ale v konkurenci zkušenějších hokejbalistů to budou mít těžké. Přece jen kvalita reprezentačního týmu je hodně vysoko.
Dravé mládí v průběhu tří tréninkových jednotek uplatnilo fyzickou připravenost. Jak byste hodnotil zátěž z pozice zkušeného hráče?
V sobotu dopoledne jsme trénovali herní dovednosti a prověřily nás až následné skoky s činkami. Stehna jsem pak cítil nejvíc v neděli ráno. Další dva tréninky byli naštěstí herní, i když s rostoucí únavou to nebylo nic jednoduchého. Hrálo se ve vysokém tempu dalek převyšujícím extraligový standard.
Setkání v Plzni bylo vůbec první akcí národního týmu od června 2009. Jaká byla nálada v nově se tvořícím kolektivu?
Jednoznačně dobrá, v kabině i na hřišti byla cítit pohoda. Hrálo se v rukavičkách, i když s maximálním nasazením. Zatím si spíš pomáháme, skutečný boj o místo v sestavě teprve přijde.
Další sraz plánují trenéři na polovinu ledna do Mostu. Předpokládám, že se v nominaci objevíte...
To záleží jen na trenérech, podle jejich slov, ale nemá nikdo dveře předem zavřené. Bule záležet nejen na výkonech na soustředěních, ale také v extralize, kde oba trénují a zápasy pozorují. Do Mostu budou pozvány jen čtyři formace a objeví se i hráči, kteří teď chyběli, takže konkurence ještě hodně vzroste. Do června je daleko a do posledního víkendu před mistrovstvím nebude nic jasné.
