Martine, vyhrál jste s velkým náskokem internetovou anketu o nejlepšího hráče sezóny 2010/11. Kolik známých jste oslovil, aby vám poslali hlas?
Měl jsem devadesát dva hlasů, takže tolik známých pro mne hlasovalo. Několika jsem napsal, že je na webu anketa, a mohli by mi pomoci, ti to řekli dalším a nakonec jich bylo celkem dost. Teta dokonce domluvila hlasy všech ve svém atletickém oddílu. Další známé oslovil brácha. Hlasovala samozřejmě i celá rodina.

Takže fanoušků máte hodně. Sledují v průběhu sezóny vaše výkony, chodí na zápasy?
Rodina určitě. Brácha chytá v B-týmu a vidí některé naše domácí zápasy. Do haly hodně chodí i děda s babi. Ostatní alespoň sledují onlajny a klubový web, aby byli v obraze.

Vyhrál jste anketu fanoušků, ale jak jste spokojen se sezónou vy osobně?
Podzim jednoznačně super. Dostával jsem hodně prostoru, nastupoval ve druhé lajně většinou s Pájou Štulcem a Petrem Zemanem. Dařilo se nám, nasbíral jsem hodně bodů, naprostou většinu z celkového výsledku. Na jaře už to nebylo ono. Přestože jsem v zimě odtrénoval, už jsem moc nenastupoval. Uzdravili se někteří hráči, zvýšila se konkurence v útoku a mužstvo se začalo připravovat na play-off. Tam už jsem neměl důvěru trenéra. Víc jsem si zahrál až na finále Českého poháru, když jsem znova naskočil do druhé formace.

Přestože jste ve extralize nebyl příliš vytěžován, zahrál jste si na jaře v docela dost zápasech a soutěžích. Dobrou zkušeností musel být například Pilsen Cup...
To byla úžasná zkušenost. Odehráli jsme čtyři zápasy, dostal jsem hodně prostoru na hřišti. Šlo o jedinečnou možnost zahrát si hokejbal na mezinárodní úrovni. Navíc soupeři byli hodně silní, zvláště slovenské týmy. Ale i Švýcaři nás potrápili a nebyli nijak výrazně slabší.

Martin Regner s cenou pro nejlepšího hráče turnaje v Deggendorfu

Další porci zápasů jste nasbíral v B-týmu. Ten hraje oblastní ligu. Neměl jste přece jen problém s motivací v této soutěži?
Samozřejmě je mezi soutěžemi obrovský rozdíl, zvlášť v taktické a fyzické připravenosti. Přece jen v extralize se trénuje o hodně víc a také kvalitněji. Ale motivace mi nechyběla. Hrál jsem se stejným nasazením jako v extralize. Nasbíral jsem dost bodů, vyhrávali jsme, takže můžu být spokojený.

Stejně tak s turnajem v Deggendorfu, který kombinovaný tým vyhrál...
Hráli jsme v zajímavé sestavě, šlo o velmi přátelský turnaj. Nehrálo se nijak do těla, spíš hodně kombinačně a to mi vyhovovalo. V útoku jsem hrál s Honzou Arnetem, se kterým jsem už odehrál docela hodně. Dobře k nám zapadl i Marek Otava. Díky tomu jsme dávali hodně gólů a já vyhrál kanadské bodování. V turnaji jsme zvítězili.

Když se podíváme na nadcházející sezónu, je na co se těšit. Dva týmy, které se nově objeví v soutěži, slibují zvýšení konkurence. Posilují však i další družstva.
Nováčky nemůžeme podceňovat, vím, že posily má Vlašim. Navíc máme těžký los a v prvním kole jdeme proti Kladnu. Ale hrajeme doma a musíme utkání zvládnout. Pokud tým zůstane pohromadě, jak byl v minulém ročníku, budeme zase hrát hodně nahoře.

A jaké jsou osobní cíle? Co musíte udělat jinak, abyste i na jaře dostával důvěru?
Těžko říct. Hlavně musím odtrénovat a od začátku sezóny být v sestavě. Pokud se mi bude dařit, věřím, že v ní vydržím.