Jan Arnet: Vytrestal jsem se sám

Díky výhře 5:1 nad již jistým sestupujícím, týmem KOVO Praha si hokejbalisté HBC Plzeň upevnili první příčku v extraligové tabulce. V posledním utkání základní části, které Plzeňané sehráli před vlastním publikem, se do sestavy vrátil útočník Jan Arnet. Ten první tři jarní duely vynechal kvůli zlomenině ruky.

V souboji prvního týmu s posledním se dá výhra 5:1 označit jako povinná, bylo tomu tak?
Mně se nezdála moc povinná. Ze začátku jsme se trápili, potom jsme sice dali tři góly, ale neprospěla nám přesilovka, kdy jejich hráč dostal trest pět minut a do konce utkání. Hráli jsme i pět na tři, jenže nebylo to dobré, byla tam křeč. Ve třetí třetině jsme dali čtvrtý gól a hra byla lepší. Jenže už se dohrávalo jen z povinnosti. Rozhodně to ale nebylo snadné utkání. Oni ze začátku kousali, chodili dopředu, ale pak se asi vyčerpali.

První třetinu jste vyhráli 3:0. Nepřišlo pak podcenění soupeře - týmu, který je již jasným sestupujícím?
Já si spíš myslím, že hrálo roli to, že jsme vedli tři nula. Přestali jsme hrát náš hokejbal, přímočarý s tahem do brány, a to nebylo dobré. Každý si chtěl něco vyzkoušet, což neměl dělat, přišly komplikace a chyběly góly.

Vy jste se vrátil po pauze zaviněné zraněním, jaký byl návrat?
Hezký, chybělo mi to, i když to stále není ono. Cit v ruce mám, ale třeba abych šel na buly nebo do souboje, musím si ruku chránit a nemám v ní pořádně sílu. To je špatný, ale zase už může být jen líp.

Jak dlouho jste se zraněnou rukou laboroval?
Nejdříve mi řekli, že budu mít sádru dvanáct týdnů, ale sundali mi ji po osmi týdnech. Dali mi ortézu a uvidíme, co bude dál.

Už jste v kariéře zažil podobné zranění, kdy jste se znovu musel vracet do sestavy, naskakovat do rozjetého vlaku?
Doteď jsem byl vždycky zdravý. Tohle byla nešťastná náhoda, skoro bych řekl hloupost. Šel jsem si zahrát jednu nižší ligu v hokeji, dostal jsem strom a nechal jsem tam ruku, takže hloupost.

Jak dlouho to podle vás bude trvat, než se znovu dostanete do formy a pohody, kterou jste měl před zraněním?
To nevím, protože jsem si zlomil ruku poprvé. Ale budu dělat všechno proto, aby to bylo v co nejkratší době. Můžu chodit na tréninky, makat a uvidíme, co z toho bude.

Zakáže vám do budoucna trenér Kurfurst obout brusle a vstoupit na led, aby se něco podobného neopakovalo?
Já si myslím, že nemusí. Já jsem se vytrestal sám, takže to asi nebude třeba.

Máte zkušenosti s hokejem i hokejbalem, který sport je podle vás tvrdší?
Hokejbal je tvrdší, já zažiji určitě více soubojů v hokejbale než v hokeji.

Plzeň je v tabulce první i díky výsledkům v domácích zápasech, ve své hale jste za celou základní část ztratili pouhé dva body s Opavou...
To je obrovská výhoda, myslím si, že ten povrch nám plně vyhovuje. Je super, že člověk ví, co má dělat, jak má hrát. Na asfaltu to potom není ono. A je třeba fajn jít na trénink, když sněží a říct: jéé, ještě že máme halu.

I proto bude asi velmi důležité vyhrát základní část a série play-off začínat doma...
Určitě, domácí prostředí dělá své, známe to tady, je super tady vyhrát a slyšet potlesk diváků, kteří nám fandí, je to dobrý pocit.

Ještě jednou k hokeji. Plzeňští hokejisté vyhráli základní část, vám ke stejnému úspěchu chybí jen krůček. Kdo dosáhne na lepší umístění v play-off, plzeňští hokejisté nebo hokejbalisté?
Jsem Plzeňák, patriot, ale hokejistům moc nevěřím, my budeme určitě lepší.

A váš konkrétní cíl pro play-off, je to finále, je to titul?
Jsme první a já chci být první i na konci!