Loňský nezdar asi pomohl, hodnotí Josef Kadaně

Rok 2008 byl pro hokejbalovou Škodu Plzeň poněkud zvláštní. V první polovině totiž její áčko až do posledních chvil odvracelo hrozbu baráže o udržení v nejvyšší soutěži a poprvé se nedostalo do play off. Ve druhé polovině to ale vypadá, že se vše pomalu vrací do starých kolejí a po první části nové extraligové sezony je plzeňský tým třetí.

"S podzimem můžeme být spokojeni, ale poslední pohárový zápas v Mostě ukázal, že ještě vše není vyřešeno," varuje však v hodnocení minulého roku před sebeuspokojením předseda klubu Josef Kadaně.

Velkou událostí pro klub bylo otevření nové haly na Košutce, zapomínat se nesmí ani na starší dorost. Ten totiž zatím vede extraligu ve své kategorii.

Vraťme se ještě k první části roku. Áčko se nedostalo do vyřazovacích bojů a záchranu si zajistilo až v posledním utkání s Habešovnou. Jak jste situaci prožíval vy?

Mužstvo bohužel pokračovalo v tom, co na předvádělo na podzim a to nebylo dobré. Pomalu jsem se smiřoval i s variantou, že se tady v téhle sezoně bude hrát třeba i první liga. To by sice nebyla tragédie ze sportovního hlediska, po letech vyhřívání na slunci v mužské kategorii by prostě přišel pokles a to potkává i jiné týmy. Spíš by to byla škoda z jiných důvodů. Jednak kvůli mládeži, protože jsme získali i extraligu staršího dorostu a je tak zachována kontinuita. Druhá věc byla samozřejmě hala, byl by trochu paradox v ní hrát jen nižší soutěž.

Po sezoně jste dokoce řekl, že neúčast v play off tak trochu vítáte. Že by to tým mělo naopak vyburcovat …

Je to tak. Kdybychom tehdy uhráli lepší výsledek s Habešovnou, mohli jsme v play off být, na druhou stranu jsme se až do konce báli, abychom nešli do baráže. Já jsem ale rád, že jsme do play off nakonec nepostoupili. Kdybychom se totiž do bojů o titul dostali, mohli jsme zopakovat předchozí sezonu, kdy jsme ze sedmého místa získali bronz. Ale v mužstvu něco nefungovalo a tenhle neúspěch byl v podstatě potřebnou věcí. Odrazit se od pomyslného dna je totiž možná snazší, než se udržet se zatnutými zuby na hladině.

V létě došlo v týmu k několik změnám, na lavičku se postavil Rostislav Kurfürst a vypadá to, že se mužstvo opět vrací nahoru…

Příchod nového trenéra je určitě jeden ze zásadních důvodů, že mužstvo hraje lépe. Rosťu jsem chtěl do Plzně už delší dobu a jsem rád, že správnost volby potvrdil. Ale na rozdíl od některých hráčů si rozhodně nemyslím, že by za předchozí špatné výsledky mohl tehdejší kouč Pata, on za ně nehrál.

A v čem vidíte další důvody viditelného zlepšení?

Vytvořila se úzká fungující skupina starších hráčů, kteří už toho měli taky dost. Výborně hraje Ondra Kejř a je to opět jeden z klíčových hráčů, což se na jaře o něm ale i dalších říct nedalo. Navíc mužstvo, které neprošlo nijak zásadní změnou, si sedlo na zadek. I když stále jsou v týmu i hráči, od kterých zatím marně čekáme lepší výkony než nejen v minulé sezoně.

V extralize to sice vypadá dobře, ale pocit z podzimu vám asi trochu zkazilo vyřazení v Českém poháru…

V posledním zápase s mosteckým béčkem, kdy šlo o postup do finále v naší hale a motivace měla být jasná, mě nasazení týmu překvapilo. Bohužel jsem v něm poznal mužstvo z minulé sezony. Tohle utkání opět dalo varovný signál, že ještě vše není řešeno. Ale jinak když si odmyslím tenhle zápas a další pohárový duel v Horní Bříze, tak mohu být s výkony, výsledky i bodovým ziskem spokojený.

Chystáte přes zimu nějaké změny v kádru, snažíte se získat nějaké posily?

Řešíme možnost působení Václava Šlehofera, který skončil v Dobřanech, z hokejových Rokycan by mohli přijít Václav Fiala a Jakub Kocman, o kterého jsme měli zájem už před podzimem. V brance se možná v jarní části objeví Petr Šulan, který se každopádně od ledna bude podílet na přípravě našich gólmanů. Vrátí se zranění Benedikt s Hubačem a budeme usilovat o to, aby i na jaře u nás hráli Radek Komanec a Pavel Štulc.

Klub však nemá v nejvyšší soutěži jen A tým, extraligu hrají i oba dorostenecké celky. Pro starší dorost jste ji definitivně získali před touto sezonou. Co vás k tomu vedlo?

Je to pro nás posun v návaznosti, s hráči se může pracovat u nás v klubu, můžou přecházet mezi jednotlivými týmy. Nemusíme je posílat nikam na hostování nebo experimentovat s mixem dorostenců a starších hráčů, jako to bylo v minulé sezoně v našem béčku. To se navíc neosvědčilo. Extraligu jsme chtěli už před minulou sezonou, ale to jsme se s Liticemi nedohodli. Nakonec jsme ji převzali před jarní částí pod jejich hlavičkou v hodně špatné situaci. I trochu se štěstím jsme pak vyválčili baráž, nakonec soutěž zachránili a v tomto ročníku už ji hrajeme jako Škoda.

Vy sám jste trenérem tohoto týmu a po podzimu dokonce vedete. Čekal jste něco takového?

Je to docela překvapení. Máme totiž úzký kádr, i když jsme kompletní, dáme horko těžko dohromady tři lajny. Jsou tam i hráči věkově patřící ještě do mladších dorostenců – Michal Průcha, Pavel Henrich, Petr Ondra. Zatím se nám daří, ale jsem na zemi, soutěž je hodně vyrovnaná a stačí dva nepovedené zápasy a jsme pod první čtyřkou. Máme výborný základ, pro jarní část, lepší, než jsme si představovali. Je to zavazující, ale zároveň motivující pro hráče, aby se nahoře udrželi co nejdéle.

Naopak se moc nedaří mladšímu dorostu. Ten je zatím desátý, na osmou příčku ztrácí pouhé dva body...

Tam je to letos slabší než v minulé sezoně. Určitě tam chybí Michal Průcha s Pavlem Henrichem, kteří mužstvo táhli, Především Michal byl jeho osobností v zápasech i v tréninku, s nimi by mělo mužstvo víc bodů. Ale je tam celá řada hráčů, se kterými když se bude pracovat, mají v sobě potenciál. Každopádně si nemyslím, že by to mužstvo mělo hrát o udržení, spíš bychom měli hledět k play off. Podstatné ale je, aby se ti hráči učili správné návyky. Chceme udělat nějaké změny, uvidíme, jestli se to povede.

Jaké změny máte ne mysli, můžete je konkretizovat?

Na postu trenéra jednoho z některých mládežnických celků by se měl objevit bývalý obránce plzeňských hokejistů Martin Kovářík. Do určité míry je s naším klubem spojený, po skončení sezony za nás hrával, pomáhal i s trénováním áčka.

Snažíte se i o nějakou návaznost mezi áčkem a mládežnickými týmy co se týká herního systému?

Rád bych, aby něco takového u nás fungovalo. Musím ale přiznat, že na podzim na to bylo z různých důvodů málo času. Určitě se tomu ale budeme věnovat.

V klubu máte i B tým, ten jste letos přihlásili jen do oblastní ligy, kterou s přehledem vede…

To ano, ale béčko si v podstatě žije vlastním životem a jeho další osud zatím neřešíme. Je to hlavně parta bývalých hráčů Škodovky, kterým tahle soutěž vyhovuje. A občas se v něm objeví dorostenci, buď když mají přestávku nebo na rozehrání po zranění.

Klub ale netvoří jen hráči, k jeho fungování je určitě potřeba i spousta dalších lidí. Mohl byste tedy přiblížit, jak to ve Škodě chodí?

Výbor má kromě předsedy dva místopředsedy. Jedním je Vojtěch Votava, který dělá strašně moc práce a zrovna on je také jednou z příčin, proč áčko začalo šlapat. Vnesl tam trochu jiný styl, jinou atmosféru. Druhým místopředsedou je Miloš Miko, který vystřídal Jana Zoubka. Dále je tam samozřejmě celá řada lidí, kteří se na chodu klubu podílejí. Míra Henrich, Mirka Hofmeisterová, Vláďa Thán a také hráči áčka jako Michal Edl nebo Honza Donauschachtl. Ti určitě dělají pro klub víc než by museli.